Kvůli částečné mobilizaci se podzimní odvody posunuly o měsíc. Týkají se občanů ve věku od 18 do 27 let, kteří nejsou záložníci.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zopakoval dřívější tvrzení armády, že branci nebudou vysláni do bojů na Ukrajině. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) toto ujišťování hodnotí jako snahu předejít pokusům mladých Rusů vyhnout se službě v armádě.

„Branci budou téměř určitě po skončení výcviku zhruba v březnu nebo dubnu vysláni na Ukrajinu. Mohli by být nasazeni i dříve, v závislosti na vývoji bojů,“ uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Už dříve se objevily informace, že na Ukrajině bojují i vojáci základní služby.

Mluvčí Kremlu Peskov se dnes pokoušel vyvrátit obavy, že by Moskva mohla přistoupit k další mobilizační vlně. Pozornost totiž budí neochota ruského prezidenta stvrdit ukončení první mobilizace v Rusku od druhé světové války příslušným nařízením.

„Nařízení není potřeba, máme v této věci závěr vedení právního oddělení prezidentské administrativy,“ sdělil Peskov. Uvedl také, že Rusko se nechystá povolat do zbraně více než dříve ohlášených 300 000 záložníků. Nezávislí právní odborníci upozorňují, že mobilizace se vztahuje na občany až do doby, dokud je v platnosti příslušné nařízení a není vydáno nové o jejím ukončení, uvedla BBC. Šojgu upřesnil, že 87 000 mobilizovaných vojáků už se přesunulo do míst bojů.

Bojové vozidlo ruské armády | zdroj: Profimedia

Podle Zelenského poškodily ruské útoky 40 procent energetické infrastruktury

Ruské útoky poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury a země potřebuje pomoc Evropské unie, apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny, a tak Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do EU.

„Věřím, že všechno opravíme, a v klidnější době, až se stabilizuje situace v našem energetickém systému, budeme pokračovat ve vývozu elektřiny do Evropy,“ zdůraznil Zelenskyj.

Šéf státu podrobně vysvětlil, co Ukrajina potřebuje pro obnovu energetické infrastruktury, a vyzval Evropskou komisi, aby sehrála roli koordinátora pomoci členských států unie. Navrhl vytvořit obdobnou platformu, jaká vznikla mezi partnerskými státy poskytujícími Ukrajině vojenskou pomoc. „Problém s energetikou jde nyní ruku v ruce s finanční krizí a nedostatkem zbraní, a proto by měla vzniknout taková platforma,“ dodal Zelenskyj.

Zvláštní pozornost byla při jednání podle kanceláře Zelenského věnována dalšímu posílení energetických sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident vybídl k stropování cen ruského plynu a také k omezení dodávek ruského zkapalněného plynu do EU v rámci příštího balíku protiruských sankcí.

Simsonová dnes přicestovala do Kyjeva po dalším ostřelování ukrajinských energetických objektů ruskými raketami a hovořila o nezbytnosti zvýšit podporu ukrajinské energetice.

Po ruských útocích z 10. a 11. října Zelenskyj hovořil o poškození asi 30 procent energetické infrastruktury země. Poté následovalo ještě několik dalších ruských útoků, naposledy ráno 31. října.

V Kyjevě od 2. listopadu úplně přestanou jezdit trolejbusy, oznámil dnes starosta Vitalij Kličko s tím, že je nahradí autobusy. Je to nezbytné, aby se snížila zátěž kladená na energetický systém metropole. Autobusy se začaly objevovat na trolejbusových linkách od 20. října, ale od středy se trolejbusy zastaví úplně. Loni v Kyjevě trolejbusy jezdily na pěti desítkách linek.