Kosti svatých odkazovaly ke svátku Všech svatých, který připadá na 1. listopadu, zároveň jimi však lidé také symbolicky uctívali své zesnulé blízké. Recepty se různí. Některé pečivo bylo z kynutého těsta, jiné rodiny ho však připravovaly i z jednoduché směsi mouky, cukru, másla, vajec a mléka. Přidávaly se také mandle. Tato varianta se ovšem bezpochyby objevovala jen v bohatších domácnostech.

I tvarem se výsledná laskomina lišila. Někde ji tvarovali jako bochánky nebo žemle, často však výsledný tvar připomínal kost nebo kosti zkřížené. Hospodyně do nich přidávaly sušené ovoce nebo je plnily mákem či povidly.

Pečivo však nemlsala jen rodina, dávalo se také čeledínům a putovalo z domu - k pocestným a žebrákům. V některých regionech českých zemí se k Dušičkám vázala také koleda, například na jihu Čech. Na Českokrumlovsku pak koledníci počátkem listopadu tzv. „chodili po rohlíkách“. 

Na rozdíl od velikonoční či štěpánské koledy se na tento zvyk už kompletně zapomnělo. Samotné kosti svatých se však pomalu vracejí na tuzemské podzimní stoly, stejně jako další dávné, oprášené a někdy lehce zmodernizované recepty.

Kolem slavnosti Všech svatých se „kosti svatých“ pečou i ve Španělsku. Od těch tuzemských se však výrazně liší - jak ingrediencemi, tak náročností zpracování. Tento zákusek totiž tvoří marcipánové rolky plněné žloutkovým krémem, někdy se do rolek však dává i ovoce nebo čokoládový krém. Takový pamlsek však už přece jen vyžaduje určitou dávku cukrářské zručnosti.