V Kyjevě, kam dnes dopoledne přijel s týmem ministrů na mezivládní jednání, podepsal český ministerský předseda spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu.

Na tiskové konferenci po schůzce s prezidentem ocenil Fiala pokrok, který Ukrajina učinila na cestě ke splnění podmínek pro pokračování rozhovorů o začlenění země do EU. Česko podle něj podporuje i co nejrychlejší uvolnění tří miliard eur přislíbených zemi z unijních zdrojů.

Zelenskyj ocenil, že čeští ministři přicestovali do Kyjeva ve chvíli, kdy se město stalo opět terčem ostřelování ruskými vojsky. Česko podle něj pomáhá likvidovat následky teroru a pomáhá také při vyvíjení tlaku na Rusko. S Fialou probrali i spolupráci v obraně proti dronům. „Pokud budeme moci bránit naše nebe, bude to důležitý krok v celoevropské obraně,“ uvedl ukrajinský prezident.

Se Zelenským koordinoval Fiala podle ukrajinského prezidenta sankční kroky vůči Rusku. Státníci hovořili i o vytvoření speciálního soudního dvora pro zločiny způsobené Ruskem po únorovém napadení Ukrajiny či o spolupráci při opravě vojenské techniky.

Podle Zelenského bylo důležité, že Fiala s týmem ministrů přijel v den bombardování. „Sám viděl, jak vypadá takový teror, jak škodí,“ konstatoval. Fiala v této souvislosti uvedl, že v rozbombardovaném domě, který česká delegace viděla, zahynuli lidé. „Je potřeba, abychom Ukrajinu konkrétními kroky podporovali,“ uvedl Fiala a dodal, že je rád, že se setkal se Zelenským i po sedmi měsících od své první návštěvy napadeného Kyjeva. „Za dobu, co jsem tu byl naposledy, se změnila spousta věcí, zůstalo hrdinství ukrajinského lidu a odhodlání demokratického světa pomáhat bránit svobodu a území,“ konstatoval.

Před bilaterálním jednáním Fialy se Zelenským se členové české a ukrajinské vlády před polednem sešli v Kyjevě na společném zasedání a podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Odpoledne ministři jednali se svými protějšky samostatně. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy. 

První česko-ukrajinské mezivládní konzultace | zdroj: twitter.com/P_Fiala

ČR a Ukrajina prohloubí spolupráci, shodly se vlády obou zemí na společném zasedání

Členové české a ukrajinské vlády po dnešním společném zasedání v Kyjevě podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Novinářům to po zasedání řekli premiéři Petr Fiala a Denis Šmyhal. Oba ocenili dnešní zasedání, na které předsedu české vlády doprovodili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy.

Jsme v Kyjevě, který i dnes ráno čelil ruským raketovým útokům.

Čeká nás řada jednání s ukrajinskými přáteli. Věřím, že přinesou konkrétní výsledky.

Ukrajinci bojují nejen za svoji zemi, ale za celou Evropu. Naše podpora musí vytrvat. pic.twitter.com/drCtOIE693

— Petr Fiala (@P_Fiala) October 31, 2022

Do Kyjeva doprovodili Fialu vicepremiéři Vít Rakušan, Marian Jurečka a Vlastimil Válek, ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničí Jan Lipavský, ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr dopravy Martin Kupka. „Čeká nás řada jednání s ukrajinskými přáteli. Věřím, že přinesou konkrétní výsledky. Ukrajinci bojují nejen za svoji zemi, ale za celou Evropu. Naše podpora musí vytrvat,“ napsal Fiala na twitteru.

Dnes v Kyjevě se konají bilaterální konzulatce české a ukrajinské vlád.

Premiér @P_Fiala zahájil svou návštěvu Kyjeva zastávkou u historického domu v ulici Žyljanská, který se stal cílem ruského ostřelování Kyjeva 17. října 2022. #RussiaisATerroistState

Petr Fiala / Fb pic.twitter.com/aQfg9IZytD

— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) October 31, 2022

Návštěvu zahájili ministři zastávkou u historického domu, který byl cílem ruského ostřelování Kyjeva před dvěma týdny, informovala ukrajinská ambasáda v Praze na twitteru.

Jedním z hlavních témat jednání je podle Strakovy akademie jasné vyjádření podpory Ukrajině a pokračování vojenské i humanitární pomoci.

Šmyhal na tiskové konferenci po jednání vlád zdůraznil důležitost příjezdu českých ministrů, jejichž cestu dnes zbrzdily výbuchy v oblasti Kyjeva. Ruské rakety podle kyjevských úřadů ráno opět mířily na civilní infrastrukturu metropole. „Navzdory tak vysoké návštěvě ze státu, který předsedá EU, ruský agresor pokračoval ve své strategii ničení a likvidace civilních cílů,“ uvedl ukrajinský ministerský předseda.

Česká návštěva v jednom z nejsložitějších období ukrajinských dějin je projevem obrovské solidarity a podpory, uvedl Šmyhal. Podle Fialy měla vyjádřit, že Ukrajina není sama. „Chápeme význam jejího boje a jsme připraveni dělat všechno pro to, aby i za těchto obtížných podmínek se dalo žít na Ukrajině co možná nejnormálněji,“ řekl.

Petr Fiala a Denis Šmyhal | zdroj: twitter.com/P_Fiala

Navzdory trvající ruské agresi bylo jednání navýsost efektivní, zdůraznil Šmyhal. Výsledkem jsou mimo jiné memoranda o spolupráci mezi ministerstvy zahraničních věcí a vládami, která mají podpořit ekonomický i politický dialog obou zemí. Ve společném prohlášení také země podpořily další prohlubování sankcí proti Rusku.

Fiala označil za přirozené a automatické další pokračování vojenské i humanitární podpory Ukrajiny. Cílem je obnova územní celistvosti země, řekl. Aktuálně česká vláda uvolnila 20 milionů korun na nákup naftových generátorů, které mají po ruských útocích pomáhat s nahrazováním výpadků dodávek elektřiny v Dněpropetrovské a Lvovské oblasti.

Česko dosud Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc za 4,5 miliardy korun. Šmyhal dnes zmínil houfnice DANA, tanky a obrněná vozidla, která podle něj fungují na frontě a pomáhají osvobození Ukrajiny. „Připravujeme další nepříjemné věci pro okupanty,“ konstatoval. Podle Fialy je v zájmu ČR, Ukrajiny, Evropy i celého světa, aby Ukrajina ve svém hrdinném boji měla dostatek techniky a mohla se účinně bránit.

Vedle aktuální pomoci hovořily vlády i o mezinárodní podpoře Ukrajiny a o její poválečné obnově, doplnil Fiala. Vlády se přitom shodly, že na obnovu Ukrajiny by se měl použít i zkonfiskovaný ruský majetek. Fiala současně ocenil, že Ukrajina má při obnově zájem o české firmy a podpoří české podnikatele v přístupu na svůj trh. „Nejde o jednostrannou pomoc, ale o hlubokou spolupráci,“ popsal vztah obou zemí Fiala.

Česká vláda je podle Šmyhala také pro vznik tribunálu, který by soudil ruské zločiny spáchané na ukrajinském území, ale také ruské politické a vojenské vedení vydávající rozkazy.

Fiala v Kyjevě ocenil postup Ukrajiny při plnění podmínek cesty země do EU

Ukrajina dělá jasné kroky v naplňování podmínek cesty do Evropské unie a české předsednictví EU bude usilovat o to, aby výsledky byly zaznamenány ještě letos, uvedl dále po zasedání Fiala. Šmyhal oznámil, že do konce roku ukrajinský parlament chystá přijetí stovky zákonů potřebných pro další postup v integračním procesu.

„Byl jsem pozitivně překvapen, jak ukrajinští přátelé pracují na doporučeních Evropské komise a na splnění podmínek, které jsou nezbytné,“ poznamenal Fiala s tím, že Ukrajina dělá jasné kroky, ať už jde o právní oblast, boj proti korupci a další. „To vše by se mělo promítnout i v reakci EU, proto české předsednictví bude usilovat o to, aby v závěrech rady pro rozšíření byl oceněn pokrok a výsledky, kterých Ukrajina dosáhla, a to ještě letos,“ konstatoval.

Šmyhal uvedl, že se zástupci české vlády probral sedm doporučení daných Evropskou komisí. Splnění těchto podmínek podle něj otevře prostor pro další jednání.

Společné zasedání české a ukrajinské vlády v Kyjevě | zdroj: twitter.com/YPerebyinis

Evropská komise v červnu doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová tehdy uvedla, že země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či v boji s korupcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy označil krok komise za historické rozhodnutí.

Fiala už v březnu, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, tamní hlavní město navštívil spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. Zelenskyj tehdy návštěvu označil za silný projev podpory napadené zemi. Cestu připomíná tabulka v kyjevské Aleji odvahy, kterou dnes čeští ministři navštíví v doprovodu bývalého velvyslance v ČR a nynějšího náměstka ukrajinského ministra zahraničí Perebyjnise. Alej, kterou v srpnu otevřel prezident Zelenskyj se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, zvěčňuje jména politických vůdců a dalších představitelů zemí, poskytujících Ukrajině významnou pomoc v boji s Ruskem.

Z ukrajinských přístavů dnes vyplulo 12 lodí v rámci dohody o vývozu obilí

Z ukrajinských přístavů vyplulo dnes v rámci dohody o vývozu obilí 12 lodí, uvedl ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu 16 plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit.

„Dnes opustilo ukrajinské přístavy 12 lodí. OSN a Turecko zajistí 10 kontrolních týmů, které provedou inspekci 40 lodí zapojených do černomořské obilné iniciativy. Tento plán byl přijat ukrajinskou delegací a ruská delegace o něm byla informována,“ oznámil Kubrakov na twitteru.

Mluvčí vojenské správy v Oděse upřesnil, že na lodích, které dnes vypluly z ukrajinských přístavů, bylo 354 500 tun zemědělských produktů.

Erdogan řekl, že navzdory zdráhání Ruska je Turecko odhodláno „pokračovat v humanitárním úsilí“. Turecko podle něj bude chránit dohody o vývozu ukrajinského obilí, k jejímž garantům Ankara patří.

Mluvčí OSN sdělil, že dnes má být zkontrolováno 40 plavidel a první z nich prověřili inspektoři ve vodách u Istanbulu. Byli mezi nimi ale jenom pracovníci OSN a Turecka, zatímco minulých inspekcí se účastnili také Rusové a Ukrajinci.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.