EU nepracuje na sedmém balíku sankcí, ale na dotažení detailů

Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. Opatření EK se týkají dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Evropská komise dnes v rámci rozšíření protiruských sankcí navrhla zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.

Evropská sedmadvacítka od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala šest balíků sankcí, jejichž cílem je zejména omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina financovat válečnou kampaň. „Brutální ruská válka proti Ukrajině pokračuje v nezmenšené míře. Proto dnes navrhujeme upevnit sankce EU tvrdě zasahující Kreml, vynucovat je účinněji a prodloužit je do ledna 2023,“ komentovala návrh předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí podle závěrů z červnového summitu udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ve vzájemném souladu chtějí dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu agentuře Reuters řekl, že součástí dalšího balíku sankcí nebude omezení dodávek ruského plynu. Podle předsedy vlády se předpokládá, že bude obsahovat právě zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázáno do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce.

„Uplatňováním sankcí se zabýváme nepřetržitě. Neustále se zpřehledňují, zpřesňují seznamy lidí, na které byly uvalené sankce. Pozorně se sleduje, jakým způsobem jsou sankce uplatňované, zda nedochází k jejich obcházení,“ řekl Šefčovič. EU také monitoruje ekonomické a obchodní aktivity tak, aby sankce přizpůsobovala nejaktuálnějším informacím a zpřísňovala je tak, aby to vedlo k co nejrychlejšímu ukončení války, dodal.

Šefčovič ministry pro evropské záležitosti zemí EU informoval také o tom, že komise příští týden předloží návrh, jak se koordinovaně připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu. Cílem má být zaručit solidaritu mezi členskými zeměmi a zároveň ochránit fungování jednotného trhu.

Už ráno místopředseda EK hovořil o platformě na koordinaci pomoci Ukrajině, kterou by mohly řídit ukrajinská vláda společně s komisí. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků. Jasnější podoba platformy by se měla představit v září.

Obnova Ukrajiny si podle Šefčoviče vyžádá obrovské politické i reformní úsilí a značné finanční prostředky. Lze využít zkušenosti, které EK má s řízením podobných náročných programů, a například koncentrovat prostředky od partnerů z G7, Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu na jedno místo. Ukrajinská strana by mohla komunikovat přímo s mezinárodní skupinou dárců.

Tagy: