„Prosím, pochopte, že nemůžeme komentovat detaily ani náš právní názor,“ uvedla v prohlášení RWE, která vlastní zásobníky plynu i v České republice. Uniper sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. „Uniper se domnívá, že je to neopodstatněné. Tvrzení o zásahu vyšší moci proto oficiálně odmítl,“ uvedl německý podnik, který ale upřesnil, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže garantovat dodávky svým zákazníkům.

Agentura Reuters krátce předtím s odkazem na své zdroje napsala, že Gazprom vyhlásil zásah vyšší moci na dodávky zemního plynu do Evropy nejméně jednomu významnému odběrateli, kterého ale nejmenoval.

Gazprom v tomto oznámení podle Reuters uvedl, že nemůže plnit své závazky kvůli mimořádným okolnostem, nad nimiž nemá kontrolu. Datum vyhlášení vyšší moci se zhruba kryje se začátkem omezování kapacity plynovodu Nord Stream 1 na současných zhruba 40 procent původního stavu. Gazprom v polovině června kapacitu plynovodu omezil se zdůvodněním, že se zpožďuje avizovaný návrat ruské turbíny ze servisu, který v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, nyní ale prochází pravidelnou údržbou. Trvat by měla do 21. července a zejména Německo už dalo najevo, že má obavy, aby po údržbě začal plyn tímto potrubím vůbec znovu proudit.

Dopis Gazpromu datovaný podle Reuters 14. července a určený Uniperu může ruskou firmu chránit před kompenzacemi za nedodání suroviny v termínu stanoveném smlouvou. Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, ale tímto postupem riskuje další eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem kvůli invazi svých vojsk na Ukrajinu.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle listu Financial Times (FT) krátce po zprávě varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit. Zmínila omezení klimatizace a prodej plynu průmyslovým odběratelům v aukcích, jinak podle ní hrozí, že v zimě bude surovina na příděl.

Uniper se kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám dostal do potíží a před deseti dny požádal vládu v Berlíně o stabilizační pomoc, jejímž cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Koncern dnes podle agentury DPA zcela vyčerpal miliardovou úvěrovou pomoc od státní rozvojové banky KfW a požádal o další prostředky.

Jednání s federální vládou o záchranném balíčku pokračují. Uniper se dostal pod tlak právě kvůli omezení dodávek ruského plynu přes baltský plynovod Nord Stream 1.

EU podepsala s Ázerbajdžánem smlouvu o zdvojnásobení dodávek plynu

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě.

„Dnes tímto novým memorandem o porozumění otevíráme novou kapitolu naší energetické spolupráce s Ázerbájdžánem, klíčovým partnerem v našem úsilí odklonit se od ruských fosilních paliv,“ uvedla von der Leyenová. Ázerbájdžán už dodávky zemního plynu do EU zvyšuje z loňských 8,1 miliardy metrů krychlových na očekávaných 12 miliard letos, uvedla komise. To podle ní pomůže dorovnat výpadky ruských dodávek.

Evropská unie ale potřebuje plynu násobně více. Podle webu Statista loni spotřebovala 396,6 miliardy metrů krychlových plynu.

V memorandu se kromě dodávek plynu zmiňuje i spolupráce v oblasti obnovitelných energií. Ázerbájdžán, který je autoritativně řízenou bývalou sovětskou republikou a s Ruskem pěstuje úzké vztahy, má podle von der Leyenové v této oblasti obrovský potenciál, především pokud jde o větrné elektrárny na moři a zelený vodík. Baku by se tak z dodavatele fosilních paliv vyvinul v partnera pro obnovitelné energie.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev zdůraznil, že otázky energetické bezpečnosti jsou důležitější než kdykoli předtím. „Dlouhodobá, předvídatelná a spolehlivá spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem v oblasti energetiky má samozřejmě velkou hodnotu,“ řekl dnes při podpisu dohody. EU a Ázerbájdžán nyní pracují na brzkém uzavření dohody, která by měla jejich spolupráci prohloubit.

Scholz varoval před globální renesancí produkce energie z fosilních paliv

Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval před „globální renesancí“ energie z fosilních paliv. Jejich využívání by mělo být pouze přechodným řešením v současné plynové krizi, kterou způsobila válka na Ukrajině.

„Nikdo nemůže být spokojen s tím, že podíl výroby elektřiny z uhlí i u nás opět roste,“ řekl Scholz v rámci takzvaného petersberského dialogu v Berlíně. „O to důležitější je, abychom si ujasnili jednu věc: Jde o dočasné nouzové opatření, které není na úkor našich klimatických cílů,“ dodal. Totéž se podle něj týká také investic do plynové infrastruktury, jakou jsou LNG terminály. Německo by si podle Scholze nemělo vytvářet „žádnou novou trvalou závislost na fosilních zdrojích energie“.

Řada států v Evropské unii přehodnocuje svou energetickou politiku s ohledem na překotný nárůst cen a hrozící přerušení dodávek zemního plynu z Ruska, které se ocitlo pod sankcemi EU kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu. Obnovení těžby uhlí či zastavení jejího útlumu zvažují některé vlády jako opatření, které by mohlo výpadky plynu pomoci nahradit.

Na petersberském klimatickém dialogu zástupci přibližně 40 zemí jednají o dalším postupu v boji proti změnám klimatu. Setkání je považováno za přípravu na klimatickou konferenci COP27, která se má uskutečnit v listopadu v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.