Blíží se léto a po skončení pandemie konečně ožívá turistická sezóna - ale bez účasti turistů z Ruska. Evropu již loni navštívilo o 80 až 90 procent ruských občanů méně, napsal již v lednu server Schengen Visa.

Roli v tom hraje absence přímých letů do Evropy a nutnost volit delší lety s přestupy. Cestování leteckou dopravou do EU je navíc drahé a turisté dají za jednu letenku nejméně tisíc eur. Před válkou se přitom jejich cena v průměru pohybovala kolem 300 až 400 eur. Nižší pokles turistů z Ruska zaznamenalo Španělsko, Itálie a Řecko. Tyto státy totiž stále vydávají ruským občanům turistická víza.

Jejich zájem o ně ale loni oproti roku předchozímu klesl o 80 procent. Další evropské země však přestaly ruským turistům vydávat víza nebo tento proces zkomplikovaly. K těmto opatřením se připojilo Česko, Polsko a Lotyšsko.

Nejvíce odliv ruských turistů pocítilo právě Lotyšsko, které jim zakázalo vstup úplně. Tento pobaltský stát byl mezi ruskými turisty oblíbený, kdysi byl totiž součástí Sovětského svazu, připomněl web Euronews.

„Rusko pro nás bylo důležitým trhem. Samozřejmě, že nám chybí,“ přiznal pro Euronews šéf Baltic Travel Group Vladislavs Korjagins. „Z ekonomického hlediska toto rozhodnutí místním podnikům asi nepomohlo, ale na politické úrovni podporujeme Ukrajinu.“

S ruskými turisty už nepočítáme

Cestovní ruch v Lotyšsku zaznamenal po vypuknutí války na Ukrajině propad skupinových rezervací o 70 procent. „Pravda je, že jsme se přizpůsobili,“ podotkl Korjagins s tím, že Lotyšsko se zaměřilo na jiné trhy, například na Perský záliv.

Finsko, které má s Ruskem nejdelší hranicí v EU, zpřísnilo podmínky pro vstup jeho obyvatel. Přes hranici cestovali hlavně na východ do města Lappeenranta v provincii Jižní Karélie, kde utráceli za hotely, potraviny a oblečení.

I tento region se však přizpůsobil, řekla ředitelka cestovního ruchu v Lappeenranta Mirka Rahmanová. Zaměřil totiž svůj marketing na domácí turistiku a návštěvníky z Německa, Itálie a ze států Beneluxu. Turisté z těchto regionů podle ní v Jižní Karélii utrácejí mnohem více než Rusové. „Trendy se změnily. Nikdo s návratem Rusů nepočítá,“ uvedla Rahmanová.

Hůře však vnímají odliv ruských turistů některé regiony ve Španělsku. Na ruských turistech byla závislá hlavně oblast Costa Dorada v Katalánsku. Rusové zde představovali 10 až 15 procent všech návštěvníků a oproti turistům z jiných zemí utráceli za luxusní produkty, jezdily na výlety a hojně podporovali místní podniky. „Jejich chování se lišilo od Britů, kteří cestovali za sluncem,“ vysvětlil prezident Asociace hotelů v Costa Dorada Albert Savé. Dodal, že aktuálně přijíždí do regionu jen minimum Rusů přes Turecko a Finsko..

Česko zakázalo v rámci sankcí vstup ruským občanům za účelem turistiky, sportu či kultury s platným schengenským vízem. Jejich absenci pocítily hlavně Karlovy vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Lázeňská města navštěvovali bohatí Rusové, kteří zde trávili více času než Češi a více utráceli. „Průměrný český turista utratí za den kolem 700 korun. Ruskojazyční hosté utratili za den přes 3500 korun, uvedl ředitel organizace CzechTourism Jan Herget.