Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Táliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Učitelé se nevzdali

Úspěch aktivistů a učitelů v Herátu dokládá rozdíl mezi současnou vládou Tálibánu a tou předešlou z konce 90. let. Tehdy Tálibové nebyli ochotni ustoupit od své přísné ideologie, zakazovali ženám účastnit se veřejného života, pracovat a studovat. K vynucování pravidel používali sílu a kruté tresty. Nyní se zdá, jako by pochopili, že se nemohou vrátit ke své nelítostné vládě v zemi, která se za posledních 20 let dramaticky změnila.

Když se Tálibán v srpnu ujal moci, většina škol byla zavřená kvůli epidemii covidu-19. Pod silným mezinárodním tlakem hnutí brzy znovu otevřelo školy pro dívky prvních až šestých tříd a pro chlapce všech věkových skupin. Studentky v sedmé až dvanácté třídě se ale do tříd vrátit nemohly. Tálibán to odůvodnil tím, že je potřeba zajistit, aby výuka probíhala v souladu s „islámskými zvyklostmi“.

V provincii Herát se ale učitelé začali rychle organizovat, sešli se s provinčním guvernérem a s šéfem vzdělávacího odboru místní vlády. Když vznesli požadavek na obnovu vzdělávání žákyň středních škol, Tálibové se jim zprvu zdráhali vyhovět a prohlašovali, že to nemohou dovolit bez nařízení vlády v Kábulu. Učitelé se však nevzdávali.

„Ujistili jsme je, že třídy jsou segregované, že vyučovat budou pouze ženy a všechny dívky budou při výuce nosit hidžáb,“ uvedla Basira Basiratchaová, ředitelka jedné ze škol ve městě Herát, kterou navštěvuje na 3900 studentek. „Nemusíme nic měnit. Jsme muslimové a i dříve jsme dodržovali vše, co islám požaduje,“ dodala.

„Naše dcery musejí získat vzdělání.“

Začátkem října učitelé cítili, že jim Tálibán nebude stát v cestě. Začali proto rozšiřovat na facebooku a prostřednictvím chatovacích aplikací zprávu, že se dívčí střední školy znovu otevřou 3. října. Rodiče si informaci předávali telefonicky a studentky osobně.

Řada rodičů měla strach, že Tálibové budou dívky pronásledovat a že by na školy mohli zaútočit ozbrojenci. Někteří rodiče dodneška dívky do školy denně doprovázejí. „Měli jsme obavy a pořád je máme. Ale naše dcery musejí získat vzdělání,“ uvedla Afghánka Mastúra.

Čtrnáctiletá Fádija Ismáílzádiová, žákyně deváté třídy, řekla, že plakala radostí, když se o obnově výuky doslechla. „Úplně jsme ztratily naději, že naše školy budou znovu fungovat,“ prohlásila.

Podle šéfa učitelských odborů v Herátu Muhammada Sabíra Mišála se Tálibán změnil a některé jeho frakce jsou nyní otevřenější. Ve srovnání s předchozí, mezinárodně uznávanou vládou, také podle něj není tak zkorumpovaný. „Pokud jsme minulé vládě navrhli něco, co by školám pomohlo, odmítla to, pokud z toho neměla prospěch,“ prohlásil Mišál.

„Tálibové trávili veškerý čas boji v horách, neumějí řídit instituce. Takže když se s nimi setkáme, snažíme se jim radit a po nějaké době jednání na naše návrhy přistoupí,“ uvedl Mišál.

Pro učitele je ale nadále situace komplikovaná. Jako ostatní vládní zaměstnanci nedostali již několik měsíců plat a ministerstvo školství nezajišťuje finance ani pro provoz škol.

O znovuotevření škol se snažili i učitelé v jihoafghánském Kandaháru, u tamních představitelů Tálibánu ale nepochodili. „Činitelé uvedli, že bez nařízení centrální vlády nemohou nic dělat,“ řekla ředitelka jedné z dívčích středních škol v Kandaháru Fahima Popalová.

Návrat všech afghánských dívek do škol patří mezi hlavní požadavky mezinárodního společenství. Tálibán ale zatím odmítá stanovit časový plán. Ve většině škol navíc teď začínají zimní prázdniny, které potrvají až do března.