Ústavní soud odmítl stížnost matky, která žádala odškodnění za porod císařským řezem a odloučení od dcery.

Poukazovala na širší problém takzvaného porodnického násilí. ÚS potvrdil, že rodičky jsou ve zranitelném postavení a péče o ně musí splňovat nejen čistě medicínské, ale také lidskoprávní nároky. Důvod ke zrušení verdiktu v konkrétní kauze ale nenašel, zjistila ČTK z usnesení.

Žena v roce 2015 porodila císařským řezem v narkóze svou první dceru. Lékaři operaci provedli v obavě o zdraví dítěte. Žena v postupu zdravotníků zpětně spatřovala mnohačetný zásah do svých práv a důstojnosti. Vadil jí nátlak na umělé vyvolání porodu, nedostatek informací, dále provedení císařského řezu, odloučení od dcery po porodu, nevhodný přístup personálu a také podání analgetik a opiátů bez souhlasu.

Žádala jednak omluvu, jednak odškodnění 200.000 korun. S nárokem na omluvu neuspěla a dílčí rozhodnutí už v minulosti potvrdily jak Nejvyšší, tak Ústavní soud. V druhé linii sporu nevysoudila ani odškodnění, byť pražské soudy konstatovaly, že podání morfia i přes ženin nesouhlas představovalo zásah do jejích osobnostních práv. Nebyl však natolik intenzivní, aby vyžadoval kompenzaci v penězích,

V obsáhlé stížnosti žena poukazovala na širší problém takzvaného porodnického násilí. Zdůrazňovala, že soudy by se měly dívat na porod jako celek, a nikoliv jej fragmentovat na jednotlivé úkony a posuzovat je izolovaně.

Také uvedla, že i postup lege artis, tedy v souladu s aktuálními poznatky, pravidly a standardy lékařské vědy, může představovat zásah do lidských práv, pokud je proveden bez respektu k informovanému souhlasu a k osobní integritě rodičky. I podle ústavních soudců má justice povinnost zohlednit nejenom to, zda byl postup lékařského personálu lege artis, ale také to, zda byl k němu dán právní důvod.

Soudci dále konstatovali, že porod je "jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen", dotýká se jejich tělesné a duševní integrity, osobní autonomie a souvisejících reprodukčních práv. Potvrdili význam informovaného souhlasu a zdůraznili nutnost zohledňovat a vyvažovat jednak práva rodičky, jednak práva rozeného dítěte.

Soud také uvedl, že císařský řez bez informovaného souhlasu a ve spojení s nátlakem či nevhodným přístupem personálu by mohl být nepřípustným zásahem do práv matky - ovšem nikoliv v této kauze.

"Takovou úroveň nevyhnutelného ponížení jednání lékařského personálu vůči stěžovatelce v tomto konkrétním případě nepřekračuje, přestože stěžovatelka mohla chování zdravotnického personálu takto subjektivně vnímat," stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.