To ve svém proslovu v Bílém domě dnes oznámil prezident Joe Biden, podle kterého jsou důvody pro další setrvávání v Afghánistánu stále více nejasné. Prohlásil rovněž, že povstalecké hnutí Tálibán ponese zodpovědnost za to, že z afghánského území nevzejdou teroristické útoky vůči USA a jejich spojencům.

„Nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů,“ řekl Biden. Dodal, že je rovněž načase ukončit nejdéle trvající americkou válku a že je zbytečné čekat na vytvoření ideálních podmínek pro stažení.

„Spojené státy zahájí svůj konečný odchod (...) 1. května tohoto roku. Nebudeme zbrkle pádit k východu. Provedeme to zodpovědně, promyšleně a bezpečně, a učiníme to v plné spolupráci s našimi spojenci a partnery, kteří nyní mají v Afghánistánu více jednotek než my,“ řekl prezident.

„Jsem nyní čtvrtým americkým prezidentem, který dohlíží na americkou přítomnost v Afghánistánu. Dva republikáni. Dva demokraté,“ řekl Biden. „Na pátého již tuto zodpovědnost nepřenesu,“ dodal.

Biden připomněl, že původním cílem operace bylo zamezit tomu, aby afghánské území mohla jako zázemí využívat teroristická síť Al-Káida, což se podle něj podařilo. A jejího vůdce Usámu bin Ládina americké speciální síly zlikvidovaly v jeho pákistánském útočišti počátkem května 2011, tedy už před deseti lety.

Stahování vojsk tak začne 1. května, do kdy se USA podle smlouvy s povstaleckým hnutím Tálibán uzavřené předchozí administrativou Donalda Trumpa původně zavázaly zemi zcela opustit.

Tálibán ve smlouvě mimo jiné přislíbil, že území Afghánistánu nebude sloužit jako základna pro jakékoliv výpady vůči USA či jejich spojencům. Biden dnes na povstalce naléhal, aby tuto část dohody dodrželi. „Tálibánci budou zodpovědní za (dodržení) svého závazku, že nedovolí žádnému teroristovi ohrozit Spojené státy nebo jejich spojence z afghánské půdy,“ řekl. Vyzval rovněž Pákistán, Čínu, Rusko, Indii a Turecko, aby Afghánistán do budoucna podporovaly.

USA se podle demokrata musí do budoucna soustředit na teroristické hrozby, které se objevily na jiných místech světa než v Afghánistánu. Jako prioritu označil Biden rovněž nutnost čelit asertivním ambicím Číny.

Metnar: Česko je připraveno stáhnout své vojáky z Afghánistánu

Česká republika respektuje dohodu ministrů obrany a zahraničí NATO o odchodu vojáků z Afghánistánu a je připravena své vojáky stáhnout. Po dnešním mimořádném videokonferenčním jednání se spojenci to uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar. ČTK to sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

„Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky,“ uvedl Metnar. „Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu,“ dodal.

Podle Fajnora dohoda o stažení neznamená konec podpory afghánského mírového procesu, ale „začátek nového vztahu NATO k jeho účastníkům“. „Severoatlantická aliance bude nadále podporovat snahu o dosažení stability v Afghánistánu politickou cestou. Důležitým krokem by v tomto ohledu měla být Istanbulská konference,“ dodal.

V Afghánistánu sloužili čeští vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Dlouholetá alianční mise ISAF (Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti) se v Afghánistánu uzavřela koncem roku 2014, od té doby v zemi pokračuje nová výcviková mise Resolute Support (Rozhodná podpora).