Dnes je úterý 19. ledna 2021., Svátek má Doubravka
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

Umírat zakázáno! Proč je smrt v některých městech nezákonná

Umírat zakázáno! Proč je smrt v některých městech nezákonná
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Evropa pomalu stárne a vymírá. Na první pohled dost filozofický problém, že? Nikoli však pro obyvatele italské Sellii, která se za několik desítek let proměnila ze středověkého městečka v malou vesnici. Situace je tam natolik krizová, že tamní starosta zakázal lidem umírat. Boj se smrtí ale svádějí i jinde po světě. 

Sellii, středověkém městečku situovaném na úpatí hory téměř u špičky italské "holínky", žije 537 lidí. V 60. letech to bylo třikrát tolik a většině obyvatel je nyní přes 65 let. 

V souladu s výnosem starosty, kterým starosta "zakázal smrt", musí místní obyvatelé docházet na pravidelné lékařské kontroly, jinak jim hrozí pokuta ve výši deseti eur ročně, což je v přepočtu 270 korun. 

"Umírání bych nemohl zakázat přímo zákonem," říká Zicchinella, který je povoláním dětský lékař. "Zákonem není možné přikázat nemožné. Mým záměrem je bojovat proti smrti," dodává. Toto prohlášení prý radnice nemyslí jako vtip, bere ho opravdu vážně. Obyvatele, kteří se o sebe nestarají, hodlá potrestat i vyššími daněmi.

Sellia přitom není prvním městem na světě, které postavilo umírání mimo zákon. Ve skutečnosti není ani v první pětce.

Podobná opatření během posledních let zavedli také ve francouzských městech Cugnaux (2007) a Sarpourenx (2008), brazilském Birtiba Mirim (2005), Lanjarónu ve Španělsku (1999) a také ve městě Falciano del Massico (2012), které je rovněž v Itálii. V

e všech zmíněných případech byl příčinou nedostatek místa na hřbitově, což přimělo místní radnice k tak zoufalému kroku.

"Měli jsme velký problém," vzpomíná Philippe Guérin, který byl době zavedení kontroverzního opatření starostou francouzského Cugnaux, nacházejícího se poblíž Toulouse.

Guérin chtěl nechat vybudovat nový hřbitov na nevyužitém pozemku u místního letiště, ale od prefektury nedostal potřebné povolení. To mu přišlo absurdní i vzhledem k tomu, že pozemek byl v jednu dobu určen ke stavbě supermarketu.

"Mluvil jsem s mnoha lidmi," říká exstarosta Guérin. "Snažil jsem se dohodnout si schůzku s prefektem. Poslal jsem dopis ministrovi vnitra. Bez úspěchu. Takže jsme byli trochu frustrovaní a řekli jsme si: tak dobrá, protože je naprosto stupidní, že povolili supermarket a ne hřbitov, tak musíme zakázat lidem umírat."

Smrt jako zločin

Tu a tam byl trest za umírání myšlen vážně. V Británii byla do roku 1961 trestná sebevražda, a na některých místech stále je. Pro lidi, kteří zemřeli, je to samozřejmě bezvýznamné, ale lidi, kteří sebevraždu nedokonají, bývají občas potrestáni.

Malajsijský trestní zákoník například říká, že kdo se pokusí spáchat sebevraždu, bude potrestán ročním vězením, pokutou nebo kombinací obojího.

Někde zase bylo zakázáno umírat na konkrétních místech. V pátém století před naším letopočtem řecký historik Thúkydidés zaznamenal, že umírání (a také rození) je kvůli uspokojení bohů zapovězeno na posvátném ostrově Délos.

"Všechny hroby těch, kteří na Délu už zemřeli, byly vykopány," napsal Thúkydidés. Na ostrově bylo zakázáno umírat a rodit a všichni, kteří se ocitli na prahu smrti či byli těsně před porodem, byli převezeni jinam.

Podobné opatření bylo zavedeno i na japonském ostrově Icukušima, který je pro šintoisty posvátný. Zde bylo umírání a rození zakázáno do roku 1868 a dosud zde nejsou žádné hřbitovy ani porodnice. Délos i Icukušima jsou naštěstí jen malé ostrovy a leží v blízkosti "vhodnější" země, takže požadavkům božstva šlo snadno vyhovět.

V Longyearbyenu na norských Špicberkách bylo umírání zakázáno do roku 1950. Místní úřady totiž zjistily, že těla pohřbená na místním hřbitově se kvůli velkému chladu nerozkládají.

Koneckonců živé viry španělské chřipky, která způsobila v roce 1918 pandemii, byly objeveny v některých tělech právě zde. Umírající jsou v Longyearbyenu i dnes přepravováni na pevninu.

Lze vůbec smrti poručit?

Proč ale malá města zakazují umírání? Odpověď je jednoduchá, i když je to ta, kterou nechceme slyšet. Když Guérin a jeho kolegové dopsali nový výnos, jako první poslali kopii velkým médiím.

Výnos byl samozřejmě brzy prohlášen za nezákonný, ale zabral. "Měli jsme tu média z Francie, Švýcarska, Španělska, Itálie, Belgie. Dával jsem rozhovor japonské televizi. A o tři měsíce později jsem dostal dopis od prefekta. Povoloval v něm hřbitov."

Kontroverzní zákazy mají tedy často za úkol především přitáhnout pozornost, a to se jim daří. V Sellii se na zdravotní prohlídku přihlásilo 100 lidí a kdo ví - možná, že jednomu či dvěma zachránila život. Pokud jde o Cugnaux, ten stále nový hřbitov nemá. "Bude otevřen za několik let. Ve Francii všechno trochu trvá," uzavírá Guérin.

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,160 26,240
USD 21,550 21,670
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma