Úpravy prosazoval předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Soudy totiž podle něj trest vyhoštění nevyužívají a o odnětí pobytového oprávnění se pak musí rozhodovat ve správním řízení.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty návrhy kritizovalo.

"Účelem návrhů je vyhnout se posuzování přiměřenosti a rušit pobyty či vyhošťovat automaticky. Přímo usilují o zavedení nepřiměřeného sankcionování cizinců, tedy trestání nespravedlivého," uvedl před nedávnem Pavel Čižinský z konsorcia. S odkazem na evropskou legislativu zdůraznil, že při rušení povolení k pobytu je třeba vždy zvažovat přiměřenost rozhodnutí.

Předloha také umožní úřadům zadržet žadatele o azyl v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Dává také právo odmítnout žadatele, pokud se v cizině dopustil "zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem".

Podle novely by žadatelé o azyl mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle evropské směrnice ale může být lhůta maximálně devět měsíců. Upravit se mají i lhůty pro požádání o vydání či prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu.

Novela teď poputuje do Senátu a v případě, že ji podpoří, následně do rukou prezidenta k podpisu.