Podle ukrajinského ministra je důležité potrestat nikoliv pouze vojáky, kteří mají na svědomí konkrétní válečné zločiny, ale zejména představitele Ruské federace, kteří jsou kvůli svým rozhodnutím zodpovědní za celou válku a za civilní oběti včetně stovek dětí.

K usvědčení Putina a jeho spolupracovníků je podle ministra k dispozici dostatek důkazů, a to i online, protože Rusové nic neskrývají. „Je zjevné, kdo k tomu dal rozkaz - Putin. Je zjevné, že je to mezinárodní zločin,“ zdůraznil Maliuska.

„To se bezpochyby stane, ale otázka je, kdy,“ odpověděl na dotaz, zda věří v to, že Putin a další představitelé Ruska skončí za mřížemi. „Byl bych pro to, aby to bylo spíše dříve než později,“ doplnil s tím, že pozdější odsouzení by mělo menší smysl.

Na národní úrovni chrání politiky imunita, a proto je podle Ukrajiny nezbytné najít vhodný mezinárodní mechanismus, který by je pohnal k odpovědnosti za spáchané zločiny. Jurisdikci Mezinárodního trestního soudu Rusko neuznává.

Ministr upozornil na to, že řadové vojáky je obtížné dostat do Haagu či k jinému soudu - i proto, že Ukrajinci mění ruské válečné zajatce za ukrajinské. Hlavní představitele státu by podle něj bylo možné soudit i v jejich nepřítomnosti, pokud to bude nezbytné.

Maliuska míní, že zmrazený ruský majetek by měl být zkonfiskován a měl by sloužit k napravení válečných škod a k reparacím pro válkou postižené lidi, podniky, obce i ukrajinský rozpočet. „Nedává smysl, aby všechny válečné ztráty pokrývali daňoví poplatníci z Ukrajiny a z EU,“ podotkl ministr.

EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu, shodli se ministři financí

Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to dnes ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze poskytl Kyjevu 1,2 miliardy eur, které slouží k pokrytí nákladů vzniklých v důsledku agrese Moskvy. Ukrajinská vláda požádala o další pomoc, když podle ekonomů jen na každodenní provoz státu potřebuje až pět miliard eur měsíčně.

„Pokračování materiální a finanční pomoci není naše možnost, ale povinnost,“ komentoval schválení miliardové půjčky Stanjura.

Peníze, které půjdou na Ukrajinu hned po podpisu memoranda mezi oběma stranami, jsou součástí balíku pomoci přislíbené vedle EU dalšími zeměmi včetně Spojených států, ale také soukromými dárci. Unie chce v jeho rámci poskytnout dalších osm miliard eur, členské země se však zatím neshodly na jejich uvolnění.

Putin příští týden navštíví Írán

Ruský prezident Vladimir Putin příští týden navštíví Teherán, kde se setká s prezidenty Íránu a Turecka. S odvoláním na mluvčího Kremlu o tom dnes informovala agentura Reuters. Pro ruskou hlavu státu to bude teprve druhá známá zahraniční cesta od února, kdy Moskva útokem na sousední Ukrajinu rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin na konci června navštívil středoasijské země.

S íránským prezidentem Ebráhímem Raísím a tureckou hlavou státu Recepem Tayyipem Erdoganem bude v úterý šéf Kremlu řešit situaci v Sýrii, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Půjde podle něj o trilaterální jednání v takzvaném astanském formátu, jehož cílem je podle trojice iniciátorů nalézt mírové řešení situace v Sýrii. První jednání v tomto formátu se odehrálo v roce 2017 v kazachstánské metropoli Astaně.

Rusko a Írán jsou klíčovými vojenskými a politickými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko poskytlo vojenskou pomoc Svobodné syrské armádě a dalším povstaleckým skupinám, které stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě této blízkovýchodní země.

Putin bude podle mluvčího Kremlu rovněž zvlášť jednat s Erdoganem, který se od ruské invaze na Ukrajině staví do role prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem. Turecký prezident v pondělí hovořil s prezidenty Ukrajiny i Ruska, přičemž podle dostupných informací řešili vývoz ukrajinského obilí, zablokovaného v černomořských přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.

Zpráva o Putinově cestě do Teheránu přišla den poté, co Spojené státy varovaly, že Írán by mohl Moskvě poskytnout bezpilotní letouny pro její útoky na Ukrajině. „Naše informace naznačují, že se íránská vláda chystá poskytnout Rusku až několik stovek dronů, včetně bezpilotních letounů schopných nést zbraně, a to ve zrychleném termínu,“ řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.