Ukrajinské potraviny míří zpět do Česka: Bude chleba levnější?
25. 8. 2025 – 14:43 | Ekonomika | Štěpán Bárta
Evropská unie je krok od toho, aby opět povolila masivnější dovoz ukrajinských potravin bez cla. Členské státy mají v září finálně schválit dohodu, která má Kyjevu pomoci po válce. Jenže zatímco obchodníci krok vítají a slibují si od něj levnější ceny, čeští potravináři bijí na poplach. Tvrdí, že levná konkurence je připraví o zákazníky a že Ukrajinci nehrají podle stejných pravidel.
Levná konkurence nebo férový boj?
Podle Potravinářské komory je dohoda pastí na české producenty. „Naše podniky svazují tvrdé evropské normy, což prodražuje výrobu. Ukrajinci si mohou dovolit nižší ceny,“ říká její mluvčí Marek Zemánek. Připomíná i to, že ukrajinské zemědělství používá látky, které jsou v EU zakázané.
Obchodníci naopak vidí ve větším dovozu šanci, jak rozhýbat trh. „V Česku často existuje jen jeden nebo dva dodavatelé, kteří ví, že jsou nenahraditelní. V Rakousku jich mají obchodní řetězce deset,“ upozorňuje šéf Sdružení obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj by větší konkurence donutila české výrobce šetřit, zlepšovat efektivitu a tlačit ceny dolů.
Kvóty na cukr, med i maso
Dohoda s Ukrajinou přináší konkrétní čísla. Například kvóta na dovoz cukru do EU se má zvýšit z 20 tisíc tun na pětinásobek. U vajec půjde o trojnásobek – z šesti na 18 tisíc tun. Medu bude proudit dokonce šestkrát víc než dosud: 35 tisíc tun. Zvednou se i limity na pšenici, mouku, maso nebo kukuřici.
Agrární komora v Česku proto žádá vládu, aby dohodu vetovala. Naopak ministerstvo zemědělství návrh podporuje. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že ukrajinská produkce má postupně do roku 2028 dosáhnout evropských standardů. „Potraviny z Ukrajiny už teď musejí splňovat unijní normy. Kontroly ukazují, že kvalitou nezaostávají,“ dodává mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Hrozba je jinde než na Ukrajině
Podle odborníků jsou obavy z dopadu na český trh přehnané. Ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity spočítal, že i stovky tisíc tun ukrajinského cukru znamenají jen 0,7 procenta unijní produkce. U obilí jde o zlomky procent. „Tohle jsou kapky v moři, které nemají sílu rozhýbat ceny,“ říká.
Podobně uvažuje i agrární analytik Petr Havel. Oba zdůrazňují, že skutečné problémy se týkají dovozu z jiných zemí – třeba z Turecka, které má s EU celní unii. Právě tam se podle expertů objevuje nejvíc problémových zásilek.
Zatímco politici se chystají dohodu posvětit, spor mezi zemědělci a obchodníky bude pokračovat. Pro spotřebitele je klíčová jediná otázka: jestli se ukrajinské potraviny promítnou do nižších cen v regálech, nebo jestli se Češi dočkají jen dalších hádek o tom, kdo má na trhu navrch.
