Lustrační kontroly mají "obnovit důvěru k vládě a vytvořit podmínky k vybudování nového systému v rámci vládních orgánů v souladu s evropskými standardy".  Celkově by pod lustrační zákon mělo podle Jaceňuka spadat až milion úředníků.

Lustrační zákon patřil k hlavním požadavkům povstalců Majdanu. Některé detaily, na kterých trvali povstalci, ale v konečné podobě legislativy chybí. Demonstranti mimo jiné požadovali, aby zákon zabránil stovce nejbohatších Ukrajinců podílet se na vládě.

Místo nich se lustrace dotkne jen úředníků, kteří neprošli majetkovou kontrolou za poslední tři roky nebo nepředložili dokumenty dokládající původ svých příjmů. Lustrace se navíc vztahuje pouze na úředníky, kteří se svých funkcí ujali v době mezi 25. únorem 2010 a 22. únorem 2014, tedy v době prezidentování Viktora Janukovyče svrženého na jaře kyjevským povstáním.

Současných vládních špiček včetně prezidenta Petra Porošenka, který patří mezi ukrajinské oligarchy, se nedotkne. Nevztahuje se totiž na volené funkce.  

Ukrajinský ministr spravedlnosti Petrenko odhaduje, že kádrové prověrky zaberou dva až tři roky. Jenže to je nejspíš příliš optimistický odhad. I v sousedním Lotyšsku, které má 20krát méně obyvatel než Ukrajina, trvala lustrace výrazně déle.