Tvrdí, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na setkání s ruskými stevardkami z největší ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou tvrdě postihly západní sankce.

Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.

BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.

Krok podobný vyhlášení války

Šéf Kremlu varoval před zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou, které požaduje Kyjev. „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky,“ řekl. Dodal, že nebude hrát roli, k jaké vojenské organizaci tato země patří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že aliance nevyhlásí nad Ukrajinou bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.

Putin invazi na Ukrajinu, o níž mluví jako o speciální vojenské operaci, obhajuje potřebou chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny i vlastní zájmy Ruska. Jejím cílem je prý Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

Západ ruský útok na Ukrajinu považuje za porušení mezinárodního práva a porušení ukrajinské suverenity. Kvůli tomu na Moskvu uvalil sérii tvrdých sankcí. Podle Putina je tento krok podobný vyhlášení války.