"Já jsem přišel se záměrem, abychom se dnes dohodli, že ke zvýšení platů dojde už od 1. listopadu, jsem rád, že se podařilo nakonec dohodnout patnáctiprocentní zvýšení pro učitele a desetiprocentní pro všechny zaměstnance. Je to důležité, protože ještě na začátku jednání koaliční strany nechtěly zvyšovat platy ostatním zaměstnancům a chtěly se soustředit jen na učitele, to bych pokládal za nespravedlivé," řekl Sobotka novinářům.

Základ výdělku by se tak měl o desetinu zvednout úředníkům, hasičům, policistům, pracovníkům v sociálních službách a kulturních zařízeních, knihovnách, muzeích či divadlech, hudebníkům filharmonií, neučitelským profesím či technickým silám. Od ledna by se pak měly zvednout o deset procent tarify ve zdravotnictví.

Desetiprocentní růst platů od listopadu letošního roku se bude týkat také vojáků a příslušníků bezpečnostních složek, dodal pak v pondělí ministr financí Ivan Pilný (ANO). Jejich ministerstva vypracují o zvýšení platů zvláštní nařízení. Vláda je pravidelně schvaluje souběžně s návrhy ministerstva práce a sociálních věcí, které se týkají platů ve veřejné sféře, potvrdila ministryně práce a sociální věcí Michaela Marksová (ČSSD). 

Vojáci a příslušníci bezpečnostních složek si naposledy polepšili od začátku července. Policisté, hasiči či celníci dostali přidáno deset procent, vojákům se tarify zvedly přibližně o sedm procent. Nominálně tak vojáci dostali přidáno stejně jako policisté či hasiči.

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek uvedl, že zvýšení platů se promítne v tarifní složce. Peníze na zvýšení platů se podle něj budou hledat v kapitole ministerstva práce a sociálních věcích a v nespotřebovaných výdajích ostatních ministerstev. Celková částka by podle něj měla být zhruba deset miliard korun.

"Letos pokryjeme zvýšení platů na vrub úspor, příští rok na to poskytneme částku kolem 23 nebo 24 miliard korun, aby na to bylo dost prostředků," řekl premiér.

Letos by každé ministerstvo podle dohody koaličních stran mělo uvolnit ze svých nespotřebovaných výdajů zhruba jednu čtvrtinu. "Na koalici byly nějaké návrhy, že by se to mělo projednávat individuálně (s jednotlivými ministry), ale já jsem řekl panu premiérovi, že to musí rozhodnout vláda," řekl novinářům předseda hnutí ANO Andrej Babiš. "Jednání s jednotlivými ministry by byla nekonečná," dodal.

Na růstu prostředků pro vysoké školy, které žádaly dodatečných 4,5 miliardy korun, se koalice zatím nedohodla, jednání budou podle Bělobrádka pokračovat v dalších dnech. "Teď je dílčí dohoda na tarifních platech s tím, že ty ostatní věci se budou řešit," řekl Bělobrádek.

"Samozřejmě ty požadavky jsou oprávněné, já vidím reálně částku o něco nižší než 4,5 miliardy, ale rozhodně musíme vysokým školám navýšit rozpočet. Je neudržitelné, aby vysoké školy měly rozpočet, jako měly před deseti lety," uvedl. Podle něj by měl stát vysokým školám přidat nejméně tři miliardy korun.

O stejné částce mluvil i Sobotka. "Byl bych rád, kdyby to navýšení činilo v příštím roce aspoň tři miliardy korun. Myslím, že by to zhruba pokrývalo potřeby, které vysoké školy v tuto chvíli mají," řekl.

Zvýšení prostředků pro vysoké školy podporuje i Babiš, vzhledem k jejich dlouhodobé stagnaci považuje požadavky rektorů za oprávněné. Kolik by ale univerzity měly dostat, předseda ANO neupřesnil. "Teď nechci říkat konkrétní částku, protože vláda se musí domluvit na celém rozpočtu," řekl.

Stávková pohotovost trvá

Odbory veřejného sektoru rozhodnutí koalice vítají, ve stávkové pohotovosti však zatím zůstávají. 

"Není důvod realizovat protesty. Dnešní dohodu koalice bereme tak, že vládní nařízení bude obsahovat zvýšení tarifů o deset a 15 procent od listopadu a s růstem o deset procent bude od ledna počítat úhradová vyhláška (pro lékaře a sestry). Počkáme na vládní nařízení, až to bude černé na bílém," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Vláda v pondělí také jednala o státním rozpočtu na příští rok, do kterého se částky na růst platů i pro vysoké školy promítnou. Debatu však na dva týdny přerušila. O podobě státní pokladny bude diskutovat za týden také tripartita. Návrh vládního nařízení o zvednutí platů připraví ministerstvo práce.

V návrhu rozpočtu pro vysoké školy se zatím objevilo pro příští rok 700 milionů korun navíc. Rektoři žádají navýšení o slibované 4,5 miliardy korun. Akademici začali chystat protesty, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v pondělí řekl, že vysoké školy vyčkají na výsledek jednání a podle toho rozhodnou o dalším postupu.

Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) je přesvědčen o tom, že koalice najde v krátké době na navýšení vysokoškolského rozpočtu shodu. "I tři miliardy korun, o kterých se nyní hovoří, představují slušný základ pro podporu kvality vzdělávací činnosti i pro zvýšení stipendií doktorandů," sdělil Štech. Pokud podle něj poputuje víc peněz i na vědu a výzkum, "bude to znamenat pro vysoké školy po letech stagnace konečně určitý posun".

Vláda prý nebere ohled na samosprávy

Podle dřívějších propočtů ministerstva práce by stát na růst tarifů ve veřejném sektoru o 15 a 10 procent letos měl vydat asi tři miliardy a samosprávy kolem 417 milionů a příští rok by výdaje státu měly činit kolem 27 miliard korun, samospráv 8,23 miliardy a ze zdravotního pojištění 3,72 miliardy korun.

Podle zástupců Svazu měst a obcí vláda stejně jako loni, kdy schválila přidání od listopadu, nebere na samosprávy ohled. Rozdělení letošních financí mají totiž radnice už naplánované. "Stát by neměl takto nesystémově v průběhu roku, kdy obce a města mají vázánu většinu prostředků na investice, zvyšovat náklady rozpočtů místních samospráv. Je logické, aby stát navýšené výdaje městům a obcím ke krytí zvýšených platů úředníků a zaměstnanců komunálních organizací dorovnal," uvedl svaz v tiskové zprávě.

Svaz dlouhodobě žádá změnu ústavy, aby zakotvila, že případné rozšíření povinností měst a obcí má provázet navýšení rozpočtu. "Pokud stát bude po samosprávách požadovat, aby plnily další úkoly či na některé oblasti daly více peněz, musí jim zajistit financování," uvedl svaz.

Vládu za podobná nařízení uprostřed roku kritizovala už dřív Asociace krajů. Stěžovala si na to, že v krajských rozpočtech nejsou na dodatečně schválené výdaje peníze. Už dřív vyzvala kabinet, aby podobná rozhodnutí platila vždy od ledna a zahrnula se do rozpočtů.