Obec Kly bývala vesnice jako každá jiná se všemi klady a zápory života v malé obci. Nebýt povodní v roce 2002, které ji těžce poničily, a dalších záplav před čtyřmi lety. Voda ale nedokázala srovnat Kly se zemí, obec se z toho postupně vzpamatovávala a spolu s tím, jak přibývalo nových parcel, přibývalo také nových obyvatel.

Oproti stavu před 15 lety se Kly rozrostly v podstatě dvojnásobně. Dnes žije v obci téměř 1500 lidí. Mezi lidmi, kteří se do vesnice v posledních letech přistěhovali, je také současná starostka Iveta Fišerová.

Úřad převzala po Alici Semiánové, která starostovala osm let a po stejnou dobu předtím vedla obecní účetnictví. Znovu kandidovat nechtěla, léta pečování o obec ji vyčerpala.

A tak do čela obce spolu s dalšími obyvateli Kel zvolila Ivetu Fišerovou. Dosavadní starostka byla ráda, že se může naplno věnovat rodině a své účetní firmě, a tak chod obce na chvíli vypustila ze zřetele.

"Když jsem na obci skončila, tak jsem si říkala, že se od toho oprostím a nebudu si číst ani zastupitelstva, ani tam nebudu chodit, prostě nebudu se o chod obce vůbec zajímat. Jenže ono to docela dobře nejde, když v té obci žijete," říká dnes bývalá starostka a současná zastupitelka Alice Semiánová. 

Alice Semiánová | zdroj: tisková zpráva

Jak už to ale na vesnicích chodí, brzy se k ní doneslo, že s obecním hospodařením není něco v pořádku. Novopečená starostka nechala předělat pět let staré dětské hřiště – podle starousedlíků zcela zbytečně, mladším generacím se to ale naopak zamlouvalo. Nábytek v obecní zasedačce vyměnila za nové židle. I to připadalo dřívější starostce jako zbytečné plýtvání.

Olej do ohně pak přilil projekt nové školky za 35 milionů. Fišerová sice upozorňuje, že jde o částku před výběrovým řízením, po kterém by se mohla cena snížit a její realizace by záležela na tom, zda by pro ní obec získala dotaci, lidem kolem bývalé starostky ale celý projekt připadá příliš megalomanský, přestože smysl stavby nové školky nezpochybňují. Kly školku mají, jenže potřebám rostoucí obce nestačí. Část dětí proto chodí na odloučené pracoviště představující místnost na obecním úřadě. Nová školka by měla být pojata v moderním stylu tak, aby dle slov současné starostky vyhovovala také budoucím generacím.

"Dobrý nápad by byl, kdyby byla školka pod jednou střechou, s jednou vývařovnou. To by byla hezká myšlenka, ale za 40 milionu pro takovouto obec?" dodává exstarostka. 

Volební pat 

Drobných a větších neshod přibývalo, až nesouhlas části obyvatel s Fišerovou postupně narostl do takových rozměrů, že se zastupitelstvo letos rozpustilo a vyhlásilo nové volby. V nich znovu kandidovala bývalá starostka Semiánová, ale i Fišerová. A obě se do nového sedmičlenného zastupitelstva dostaly.

Fišerová se přitom snažila pojistit si svou pozici vyjednáváním s případnými koaličními partnery tak, aby byla znovu zvolena do čela obce. To se jí ale nepovedlo, a tak s dalšíma dvěma kolegy odmítla složit slib a ujmout se zastupitelských povinností.  

Obecní úřad Kly | zdroj: tisková zpráva Čekala, že to zastupitelstvo paralyzuje. Jenže se ukázalo, že i čtyřčlenné zastupitelstvo je usnášeníschopné, byť s omezenými pravomocemi – nemůže například zvolit novou starostku, té dosavadní však může výrazně ztížit život.

A tak se stalo, že se malá vesnice na Mělnicku dostala do patu. Fišerová se opírá o rady právničky Jany Zwyrtek Hamplové, kterou si za její "vlády" začala platit obec, zastupitelstvo si zase vyžádalo posudek ministerstva vnitra, které mu v podstatě dalo za pravdu.

Zákon, který nestačí

Problém tkví v obecním zákoně – na tom se shodují obě rozhádané strany. Legislativa řídící chod obcí je napsaná takovým způsobem, že zastupitelstvo nemá žádný nástroj, kterým by mohl přinutit Fišerovou k tomu, aby respektovala jeho rozhodnutí.

Zastupitelé tak například uvalili na starostku finanční omezení tak, aby nemohla sama rozhodovat o ničem dražším tří tisíc korun, příliš platné jim to však není. Starostka na druhou stranu riskuje, že ponese následky za cokoli, co udělá nad rámec mantinelů vymezených zastupitelstvem.

Stejně bezmocné je také ministerstvo vnitra, které sice zastupitelům může radit a může situaci v Klech kontrolovat – což také dělá – nemůže však starostce ani zastupitelům s ohledem na ústavu nic nařídit. V situaci, kdy v obci není vůle se domluvit, zbývá obyvatelům Klů jen jediné – další předčasné volby, které se budou konat na počátku listopadu. Do té doby, jak se říká, děj se vůle Páně.

"Ministerstvo vnitra to šetří. Vyžádali si na obci dokumenty, pak nám dají nějaké stanovisko, zda (...paní Fišerová - pozn. red) něco porušila nebo neporušila. Kdyby shledali, že porušila, můžeme to prý použít k podání trestního oznámení. Jenže oni shledají, že porušila zákon o obcích a co se stane? Vůbec nic, zákon o obcích totiž nemá žádné sankce," dodává Semiánová.

V obci jsou tedy dva radikálně odlišné pohledy na hospodaření. Zatímco bývalá starostka v době svého úřadování šetřila, jak mohla, a snažila se na účtu obce shromáždit finanční rezervu, její nástupkyně by ráda proměnila Kly v moderní obec se vším všudy, byť za cenu většího utrácení.

"Když cestujete po republice, vidíte ty krásné vesnice a říkáte si, proč my nemůžeme mít totéž, co ostatní, proč nemůžeme mít víc, než máme. Proč nemůžeme mít chodníky a školky," ptá se starostka Fišerová.

starostka Iveta Fišerová | zdroj: tisková zpráva

Obec je evidentně rozpolcená a obě ženy mají de facto obdobnou podporu, jak vyplývá z posledních voleb letos v květnu. Část lidí zřejmě dává přednost hospodárnějšímu přístupu, část obyvatel by naopak chtěla, aby jejich vesnice dozrála větších změn.

"Myslím, že spousta lidí – zejména těch mladých, kteří se sem stěhují, stavěli tady, řešili věci, které potřebují řešit – tak si myslím, že ta podpora tady jednoznačně je, protože je nezajímá, jestli se tady někdo bude hádat. Zajímá je, jestli bude školka, jestli budou chodníky, že je konečně úsekový radar a lidi tu konečně nebudou jezdit jako blázni. Rozjeli jsme neskutečné množství projektů," vysvětluje Fišerová.

Ministerstvo jen krčí rameny 

Ani jedna ze stran není schopna se domluvit s tou druhou. Zákon o obcích přitom s takovou situací nepočítá a především – nepočítá s obecní právničkou, která si legislativu vykládá úplně jinak než ministerstvo vnitra jakožto dozorující orgán.

"Z hlediska zákona o obcích je situace po právní stránce jednoznačná," uvádí vnitro s tím, že zastupitelstvo má tedy právo mimo jiné také 'odejmout' starostce její rozhodovací pravomoci nebo je podmínit svým rozhodnutím. "Specifikum situace v obci Kly je (z našeho hlediska překvapivé) nerespektování zcela jednoznačné právní úpravy obsažené v zákoně o obcích a rovněž nemožnost, aby se obě strany jakkoli mezi sebou dohodly (zjevně daná antipatiemi na obou stranách)," dodává resort.

Ministerstvo však zároveň připouští, že by se zákon o obcích přece jen mohl novelizovat. "Z našeho pohledu by legislativně bylo možné na dané situace reagovat úpravou § 90 zákona o obcích tak, aby i zastupitelstvo v počtu nižším, než je polovina, resp. 5, mohlo volit a odvolávat starostu a místostarostu. Taková úprava by 'odstranila' hlavní důvod vzniku takových případů, tedy neochotu (z různých subjektivních důvodů) předat vedení obce většině v zastupitelstvu, vzešlé z voleb. Ministerstvo vnitra proto do budoucna případnou změnu dotčeného ustanovení zákona o obcích po příslušné analýze zváží."

Zastupitelé ovšem nakonec přece jen nejsou zcela bezmocní. Zneužití veřejných financí by se sice starostce Fišerové prokazovaly zřejmě jen těžko (penězi sice podle svých oponentů plýtvá, ale utrácí je na obec, nikoli na sebe), zato zneužití pravomocí nikoli.

"Pokud vyjde najevo, že stanovisko Mgr. Hamplové nebylo správné, bude paní starostka odpovídat za jí učiněná chybná (protizákonná) rozhodnutí. O tom, který výklad je správný, případně o míře právní odpovědnosti paní starostky, však přísluší autoritativně rozhodnout pouze soudu," dodává ministerstvo.