Sobotky připomněl, že současná vláda vrátila peníze, o které příslušníci bezpečnostních sborů přišli v době škrtů vlády Petra Nečase. Za čtyři roky Sobotkova vláda bezpečnostním sborům přidala 25 procent, což podle Sobotky představuje průměrně 5 tisíc korun hrubého.

Výdělky policistů, hasičů a dalších členů bezpečnostních sborů se naposledy zvyšovaly letos v červenci o desetinu. Policejní sbor má zhruba 40 tisíc lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů byl před zvýšením kolem 35 tisíc korun.

Premiér zdůraznil, že sociální demokraté trvají na tom, aby platy opět vzrostly na začátku listopadu. "Shodli jsme se, že není možné na někoho zapomenout," řekl Sobotka. Odmítl také výtky, že by vláda zvyšovala platy pouze ve volebním roce. "Neřešíme to na poslední chvíli. Přidávat jsme se snažili každý rok," řekl Sobotka.

Kde na to brát?

Ke sporům ohledně platů se vyjádřil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Peníze na zvýšení mezd ve školství i veřejné sféře jsou k dispozici i díky růstu ekonomiky, řekl novinářům. 

Ekonomika podle Zaorálka roste dvakrát rychleji, než vláda na počátku roku předpokládala, a velkým tempem se zvyšují i mzdy v soukromém sektoru.

"Růst mezd vede k tomu, že se budou zvyšovat příjmy rozpočtu," prohlásil Zaorálek. Vyzval proto ministra financí Ivana Pilného (ANO), aby znovu prověřil příjmovou stránku státního rozpočtu a zjistil, zda má stát dostatek peněz pro zvýšení platů učitelů a zaměstnanců ve veřejné sféře už od 1. listopadu.

Peníze pak lze podle Zaorálka čerpat i z nespotřebovaných prostředků ministerstev. "Já na svém ministerstvu jsem schopen 15 až 20 procent prostředků z nespotřebovaných výdajů poskytnout," řekl. Kdyby se podle něj podobně zachovali i ostatní ministři, peníze na zvýšení platů by se našly. "Podle mě je to otázka politické vůle, ty peníze jsou," řekl Zaorálek. Dodal pak, že zvyšování deficitu státního rozpočtu je podle něj nepřijatelné.

Ministr zahraničí chce dospět k dohodě s koaličními partnery už na pondělním jednání a k témuž vyzval i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. "To bych také doporučoval, protože kdyby k dohodě nedošlo, možná dojde k eskalaci toho napětí," oznámil médiím Středula. V rozpočtu prostor pro změny je, protože místo schváleného deficitu 60 miliard korun by letos mohl skončit zhruba vyrovnaně, míní Středula.

Středula také ocenil, že mají odboráři stejný názor jako ČSSD. "Nejsilnější vládní strana jasně deklarovala, že stojí na straně tohoto požadavku," uvedl. Odbory se prý také snaží o schůzky se všemi koaličními stranami. "My jsme jednali v pátek s panem ministrem Pilným, také jsem vyzval k jednání KDU-ČSL, ale to se zatím neodehrálo, tam se jednalo spíš s jednotlivými ministry," řekl.

Odboráři veřejného sektoru vstoupili ve středu do stávkové pohotovosti. Chtějí tak zatlačit na vládu, aby vyhověla jejich požadavku a od listopadu zvedla platové tarify učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům o deset procent.

Vedle odborářů protesty ohlásili ve středu i rektoři. Od 2. října vysoké školy uspořádají týdenní akci. Žádají nejen růst výdělků, ale také slibované 4,5 miliardy Kč do vysokoškolského rozpočtu. Pokud jim vláda nevyhoví, zvažují tvrdší opatření.