Ministr nesměl přistát, ministryni vyprovodili za hranice

Nizozemská vláda zakázala v sobotu přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí Mevlütu Cavusogluovi a následně eskortovala tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou jako nežádoucí osobu do Německa.

Oba měli jediný cíl: stejně jako v Německu agitovat mezi místní tureckou menšinou za podporu ústavních změn v dubnovém referendu, které mají mimo jiné posílit prezidentské pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Turecké ministerstvo zahraničí si dnes kvůli oběma incidentům předvolalo nizozemského velvyslance a do Haagu zaslalo dvě protestní nóty.

"Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie," pohrozil Erdogan a vyzval mezinárodní organizace, aby na Nizozemsko uvalily sankce. Podobně, jako to nedávno učinil vůči Německu, přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu".

"Nizozemsko se nenechá vydírat," reagoval nizozemský premiér Mark Rutte, podle něhož jsou podobná přirovnání za hranou. Premiér dále řekl, že úřady postupovaly správně, když zabránily tureckým mítinkům, protože ohrožují veřejný pořádek.

V Rotterdamu rozháněla o víkendu policie útočící Erdoganovy stoupence

Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby, ve kterých jsou hlavními soupeři liberální premiér Rutte a odpůrce islámu Geert Wilders. Migrace a islám patřily k hlavním tématům kampaně a spor s Tureckem může hlasování ovlivnit. Před budovou tureckého konzulátu v Rotterdamu navíc policie v sobotu večer za pomoci psů a vodních děl rozháněla dav asi dvou tisíc Erdoganových stoupenců, kteří na policisty házeli kamení a zápalné lahve.

Protesty se konaly i před nizozemskými zastupitelskými úřady v Turecku; z konzulátu v Istanbulu někdo strhl nizozemskou vlajku a vztyčil místo ní tureckou.

Turecko bude pokračovat v krocích proti Nizozemsku, dokud se Nizozemci neomluví za nynější roztržku mezi oběma státy, řekl ministr Cavusoglu během návštěvy Francie. Telefonicky si také stěžoval místopředsedovi Evropské komise Fransovi Timmermansovi a šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové.

Francouzské úřady na rozdíl od jiných zemí tureckému ministrovi návštěvu povolily. Cavusoglu o víkendu v Metách v projevu k několika stovkám Turků označil Nizozemsko za "hlavní město fašismu". Pravicový kandidát na francouzského prezidenta Francois Fillon prohlásil, že Francie měla mítink zakázat; Nizozemsko podle něj bylo "tureckými vůdci veřejně uraženo nevyslovitelným způsobem".

Také centristický kandidát Emmanuel Macron důrazně odsoudil provokace ze strany turecké vlády a vyzval Francii k podpoře evropských partnerů. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen kvůli turecko-nizozemské roztržce navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra v Dánsku plánované na tento měsíc.

Hlasy Turků v zahraničí mají pro Ankaru velký význam

Turečtí politici se snaží získat hlasy voličů i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Německé místní úřady ovšem tento týden zrušily několik mítinků s účastí tureckých ministrů. Berlín si za to vysloužil od Ankary tvrdou kritiku, německý ústavní soud ale dospěl k závěru, že lze zakázat sporná vystoupení tureckých činitelů v Německu, neboť zahraniční státníci na podobné aktivity nemají nárok.

Napětí panuje také mezi Tureckem a Rakouskem poté, co se spolkový kancléř Christian Kern vyslovil pro zákaz podobných vystoupení tureckých politiků na celém území Evropské unie. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz vyzval Ankaru, aby své vnitropolitické záležitosti nezanášela do Rakouska a upozornil, že to škodí integraci. Už v srpnu vyzval Erdoganův poradce Burhan Kuzu na twitteru "nevěřícího" kancléře Kerna, ať táhne. "EU se už potápí a NATO bez Turecka není nic," napsal tehdy.

Turecko má nyní zhruba 80 milionů obyvatel a podle odhadů žije v zahraničí dalších osm až 15 milionů lidí tureckého původu. Referenda se mohou zúčastnit všechny plnoleté osoby s tureckým občanstvím. Vzhledem k tomu, že poměr sil mezi stoupenci a odpůrci změn je v zásadě vyrovnaný, má agitace v zahraničí pro Ankaru velký význam. Ve zhruba sedmnáctimilionovém Nizozemsku žije podle odhadů až půl milionu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.

Erdogan's advisor calls to Austria PM;
Fuck you Infidel!
EU is already sinking and NATO is nothing without Turkey. pic.twitter.com/TXXuDAipDX

— jiyan (@nishtimann) 6. srpna 2016

Wildersova pravicově populistická Strana pro svobodu (PVV) sice ve středečních parlamentních volbách zřejmě dopadne dobře a podle průzkumů by s 15 procenty hlasů měla být druhou nejsilnější stranou. Nizozemská politická scéna je ale natolik roztříštěná, že může vládnout jen koalice několika stran. A i kdyby se Wilders stal součástí této koalice, což všichni potenciální partneři předem vyloučili, musel by své postoje mírnit.