Geert Wilders, bojovník proti vyznavačům islámu a odpůrce eura i Evropské unie, sahá po vítězství v nizozemských volbách. Se svou Stranou pro svobodu patří k favoritům středečního hlasování, v němž Holanďané rozhodnou o složení dolní komory a potažmo vlády.

Politik přezdívaný pro svou platinově blonďatou kštici holandský Mozart nebo kapitán Peroxid je zařazován mezi černé labutě – události, které mohou mít zničující důsledky pro společnost.

Jeho protiimigrační a protibruselská partaj je ve většině průzkumů druhá, těsně za vládnoucími liberály (Lidová strana pro svobodu a demokracii) premiéra Marka Rutteho – proevropským (prounijním) seskupením, zaměřeným na ekonomická a sociální témata.

Na druhém místě byly nedávno v průzkumech jiné černé labutě – brexit a Donald Trump. Nakonec triumfovaly. Že by teď do třetice Wilders? (A to je ještě v rezervě Wildersova souputnice, Francouzka Marine Le Penová se svou Národní frontou.)

Tulipánové království

Nizozemsko může na první pohled leckomu připadat jako království z pohádek. Panuje v něm laskavý král Vilém Alexandr, vláda svědomitě pečuje o ekonomiku, poddaní šlechtí své tulipány a ve volných chvílích vysedávají v coffeeshopech. 

V hodnocení kvality života OECD je "nízká" země vysoko nad průměrem vyspělých (!) států a ve všech hlavních ukazatelích patří k elitě eurozóny. Loni její ekonomika rostla o dvě procenta (odhad na letošek se blíží třem procentům) a nezaměstnanost, stejně jako v Česku, je slabě nad pěti procenty. Země má kladnou obchodní bilanci a snižuje státní dluh.

Co víc, v království poklesla kriminalita. Některé bloky věznic se vyprázdnily. Nizozemské ministerstvo spravedlnosti je pronajalo sousední Belgii, která má naopak nedostatek cel pro vězně.

Takže idylická země? Kdepak. Není všechno zlato, co se třpytí. Také Nizozemsko má problémy – zejména početnou s muslimskou komunitou.

Wilders jako odveta za nácky?

Nizozemské království zažilo totéž, co jiné koloniální země: Když se z kolonií stáhlo, mnozí z "utlačovaných" utekli ke svým "utlačovatelům".

Tolerantní Holanďané je přijali. Stejně jako jiné západoevropské státy uznávali koncepci multikulturní společnosti. V posledních desetiletích ji využívali zejména imigranti ze severoafrických států, mezi nimi vyznavači radikálního islámu. A také Turci.

Dnes žije v sedmnáctimilionovém Holandsku téměř milion muslimů (to je víc než pět procent populace). Mnozí z nich odmítají asimilaci a demonstrují za to, aby s nimi nizozemská vláda zacházela selektivně, aby bránila jejich náboženství před kritiky a satiriky, aby měli zvláštní soudy, aby pro ně platilo zvláštní právo (šaría) a nemuseli se učit holandsky.

Muslimský starosta Rotterdamu, původem Maročan Ahmed Aboutaleb, jim před dvěma lety vzkázal: "Když vám vadí svoboda Západu, jděte do pr….!"

Trpělivost s nepřizpůsobivými muslimy dochází mnoha Holanďanům. A tak si pohrávají s myšlenkou, že budou volit stranu islamobijce Wilderse. Může jich být víc, než naznačují průzkumy. V leckterém Holanďanovi se v uplynulých dnech mohl probudit dřímající radikál.

Poté, co nizozemská vláda znemožnila členům turecké vlády agitovat pro reformy tureckého prezidenta, islamisty Recepa Erdogana, nabraly události rychlý spád: Turci provolávali hanlivá hesla vůči Nizozemsku a rozbíjeli výlohy. V Istanbulu zase dav strhl vlajku z nizozemského konzulátu. Erdogan mezitím nazval nizozemské politiky potomky nacistů.

Bez muslimů a eura

Wilders slibuje, že problém s muslimy vyřeší – jednou provždy a rychle. Má na to jednoduchý recept: Zavřít všechny mešity i muslimské školy, zakázat korán (což se rovná zákazu islámu) i tradiční muslimské závoje. K tomu chce uzavřít azylová centra, zarazit příchod dalších muslimských migrantů a ty, kteří ještě nemají občanství, co nejrychleji vypakovat ze země.

"Věřte mi, islámská ideologie je nebezpečnější než nacismus. Islám se tváří jako náboženství, ale ve skutečnosti to náboženství není, je to ideologie," řekl Wilders v televizním rozhovoru.

Jeho strana vtěsnala svůj program na jednu stranu papíru o formátu A4 pod tezi "Nizozemsko bude zase naše!"

Naše neznamená jen bez muslimů, ale také bez Evropské unie a eura. Strana pro svobodu požaduje odchod z bruselské Evropy a návrat ke guldenům. "Chceme rozhodovat o vlastní zemi, o svých penězích, o svých hranicích a o své imigrační politice," napsal Wilders v reakci na brexit. "Vytvoříme naše vlastní Nizozemsko, uzavřeme hranice a necháme si všechny peníze, které teď dáváme cizincům," slibuje.

Kde končí tolerance

Wilders, který je od vraždy kritika islámu Thea van Gogha, pod policejní ochranou, může volby vyhrát. Jenže to mu nezaručí místo premiéra, ani ministerské křeslo.

Sám většinovou vládu nesestaví a tradiční strany od něj dávají ruce pryč. "Šance, že půjdu do koalice s Wildersem, je nulová," ujistil premiér Rutte a obdobně se vyjádřili šéfové dalších partají (GroenLinks, Demokrati 66 a křesťanští demokraté).

Je však jasné, že Rutte, který podle všeho příští koalici sestaví, nemůže opomíjet názory těch, kteří budou volit Wildersovu stranu. (Budou jich dva až tři miliony.)

Rutte o ně má zájem. Nechce je nechat xenofobovi Wildersovi. V otevřeném dopise "všem Holanďanům", který formou inzerce vyšel v nejčtenějších holandských denících, vzkázal imigrantům: "Chovejte se normálně, nebo odejděte!" A leccos už naznačil tvrdý postup jeho administrativy vůči Erdoganovým agitátorům.

Ukazuje se, že žádná tolerance není bezmezná. Ani ta holandská.