Smolenská rána stále krvácí: Ministr podal na Tuska žalobu kvůli zradě

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 21. 3. 2017 15:36) - Aktuality autor: luk

Rána, kterou utrpělo Polsko před sedmi lety u ruského Smolenska, je u našich severních sousedů stále živá. Ministr obrany Antoni Macierewicz nyní podal trestní oznámení na bývalého premiéra a nynějšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska kvůli podezření, že se v souvislosti s katastrofou vládního letounu v dubnu 2010 dopustil "diplomatické zrady".

Pád polského letadla u Smolensku

Pád polského letadla u Smolensku,zdroj: Jan Zátorský / MAFRA / Profimedia

"Premiér Tusk uzavřel s Vladimirem Putinem nelegální dohodu v neprospěch Polska, a za to by měl nést trestní odpovědnost," uvedl Macierewicz. Tuskovi by v případě usvědčení, že ve shodě s cizím státem či organizací působil v neprospěch vlasti, mohlo hrozit až deset let vězení.

Prokuratura v minulosti odmítala podobná udání, vyjadřující podezření, že Tuskova vláda selhala při objasňování smolenské katastrofy, při níž zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, bratr nynějšího předsedy vládní strany Jaroslawa Kaczyńského.

Hodně příznivců nynější vlády věří, že katastrofa byla výsledkem atentátu a polsko-ruského spiknutí. Ruské vyšetřování nehodu přisoudilo chybám pilotů polského letounu, kteří se pokoušeli o přistání za husté mlhy. Podle polské strany část viny nesli i ruští dispečeři ze smolenského letiště.

Macierewicz je považován za jednoho z nejdůležitějších spojenců Jaroslawa Kaczyńského. Ten se pokoušel zabránit znovuzvolení svého rivala Tuska do čela Evropské rady, ale Varšava v této snaze utrpěla tento měsíc na summitu EU citelnou porážku. Někteří pozorovatelé za Kaczyńského postupem vidí dávnou zášť vůči Tuskovi, jiní snahu zdiskreditovat možného soupeře v příštích volbách a další promyšlenou strategii, směřující k upevnění Kaczyńského moci i za cenu vzdalování Polska od EU.

Macierewicz mezitím přizval do týmu, který má znovu vyšetřit smolenskou katastrofu, i bývalého žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Luise Morena-Ocampa. Renomovaný argentinský právník má prý Rusy přimět, aby Polsku vydali trosky vládního letounu Tu-154M. To Rusko dosud odmítalo učinit s tím, že své vyšetřování dosud neuzavřelo.

Příčina havárie letounu u Smolenska je stále předmětem spekulací

  • Polský vládní speciál Tu-154M v sobotu 10. dubna 2010 přepravoval polskou delegaci do západoruského Smolenska, kde měla uctít památku obětí katyňského masakru, při němž v roce 1940 sovětská tajná policie zavraždila přes 20 000 Poláků. Letadlo startovalo z Varšavy v 7:27 SELČ a v 8:41 SELČ se těsně před přistáním na vojenském letišti Smolensk-Severnyj v husté mlze zřítilo jen pár set metrů před ranvejí poté, co zachytilo křídlem o stromy a převrátilo se.
  • Při nehodě zahynulo všech 96 osob na palubě. Mezi 89 pasažéry byli mimo jiné polský prezident Lech Kaczyński s manželkou Mariou, náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor, místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková, místopředseda Sejmu Krzysztof Putra, náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski, náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer, šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo, guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek, řada zákonodárců či velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.
  • Vyšetřováním se zabývaly ruská i polská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského tupolevu. Shodně označily jako příčinu neštěstí chybné rozhodnutí kapitána letadla přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej. Krátce před nehodou se tamtéž pokoušel o přistání ruský iljušin, který nakonec odletěl přistát na letiště Vnukovo u Moskvy.
  • Ruská strana, která vyšetřování ukončila závěrečnou zprávou zveřejněnou v lednu 2011, přičetla vinu pouze pilotům. Polští vyšetřovatelé v roce 2015 předložili veřejnosti zprávu, podle níž byla havárie nehodou plynoucí z lidské chyby a špatného počasí. Jsou přesvědčeni, že ji zavinili polští piloti s přispěním ruských dispečerů.
  • I polští experti však označili za příčinu nehody chybné počínání kapitána, kopilota a navigátora, kteří ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr. Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk (35), jenž tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychický tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě (podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což ale polské šetření nepotvrdilo).
  • Jako další faktory, jež přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla (měl ho jen palubní technik). Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů poté oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.
  • Polská vláda obnovila v únoru 2016 vyšetřování tragédie, v jehož rámci začala loni v listopadu exhumace ostatků exprezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie, pochovaných v katedrále na krakovském hradu Wawel. Testování odebraných vzorků ale potrvá několik měsíců. Kontroverzní krok byl podniknut z iniciativy vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr-dvojče Jaroslaw. Ten má podezření, že bratr se u Smolenska nestal obětí letecké nehody, jak tvrdily výsledky předchozího vyšetřování, ale atentátu v důsledku polsko-ruského spiknutí.

Tagy: Rusko zahraničí Polsko Evropská unie polská politika polská společnost pád letadla u Smolenska

Zdroje: ČTK