Na konci prosince státní tajemnice Bellowsová diskvalifikovala Trumpa z účasti v primárkách na základě málo používaného ustanovení 14. dodatku americké ústavy, který zakazuje se ucházet o veřejné funkce lidem zapleteným do vzpoury.

Trumpovi advokáti již dříve zpochybnili tvrzení Bellowsové, že se bývalý prezident zapojil do vzpoury. Tvrdí navíc, že úřednice, která již dříve Trumpa kritizovala, nemá pravomoc mu zakázat kandidovat ve stranických primárkách, které se uskuteční 5. března. „Tajemnice se měla vyloučit z případu vzhledem k předpojatosti vůči prezidentu Trumpovi,“ uvedli advokáti bývalého prezidenta. Podle nich navíc tajemnice zakládá své rozhodnutí na nevěrohodných důkazech. O odvolání bude rozhodovat nejvyšší soud ve státě Maine.

Sama Bellowsová již dříve uvedla, že její názory na politiku bývalého prezidenta neovlivnily její rozhodnutí o tom, zda smí kandidovat v primárkách.

Očekává se, že Trumpovi advokáti podají odvolání k nejvyššímu soudu USA ohledně rozhodnutí nejvyššího soudu státu Colorado, který označil Trumpa za nezpůsobilého vykonávat prezidentský úřad. I v tomto případě soud argumentoval zapojením Trumpa do násilného vniknutí do sídla Kongresu v lednu roku 2021.

Trump je jasným favoritem hlasování o republikánském kandidátovi na prezidenta. Jeho odpůrci podali mnoho podnětů, aby zabránili bývalému prezidentovi kandidovat kvůli útoku na sídlo Kongresu a jeho snahám zvrátit volební výsledky volby amerického prezidenta v roce 2020. Trump a jeho spojenci označili tyto snahy za protidemokratické.

Úřad státního tajemníka je nejvyšším postem ve státě, co se konání voleb týče. Bellowsová je zároveň první volební úřednicí, která jednostranně podobné rozhodnutí přijala. V Coloradu o Trumpově diskvalifikaci rozhodl tamní nejvyšší soud 19. prosince. Naopak nejvyšší soud v americkém státě Michigan stejný krok odmítl.

V jádru sporů o Trumpovu účast ve volbách leží 14. dodatek americké ústavy, konkrétně jeho třetí paragraf, podle něhož nesmí jakýkoliv úřad, vojenský ani civilní, ve Spojených státech zastávat ten, kdo odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti (ústavě) nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy. Opatření bylo do zakládajícího dokumentu přidáno po občanské válce a mělo zajistit, aby se o úřad nemohli hlásit zástupci Konfederace. Jeho uplatňování je však podle médií poměrně neprobádanou otázkou, stále více pozornosti se tak upírá k nejvyššímu soudu ve Washingtonu, aby ve věci vynesl konkrétnější verdikt.

Více než třetina Američanů podle průzkumu považuje Bidenovo zvolení za nelegitimní

Přestože se nikdy nepotvrdily spekulace o rozsáhlých podvodech a výsledky napříč Spojenými státy potvrdili činitelé obou hlavních politických stran, více než třetina Američanů nepovažuje volební vítězství prezidenta Joea Bidena z roku 2020 za legitimní. Takový je výsledek čerstvého průzkumu vypracovaného pro deník The Washington Post (WP). Z dotázaných voličů Republikánské strany vítězství demokrata Bidena označilo za legitimní jen 31 procent.

Joe Biden | zdroj: Profimedia

Průzkum zpracovali experti z Marylandské univerzity a prosincového dotazování se zúčastnila tisícovka dospělých Američanů. Oproti sondáži z konce roku 2021 označilo výsledek posledních voleb za řádný nejen méně respondentů mezi republikány, ale i mezi voliči Demokratické strany a „nezávislými“.

Podíl lidí, kteří přijímají Bidenovo vítězství, celkově klesl ze 69 na 62 procent. Mezi republikány před dvěma lety stejný pohled vyjádřilo 39 procent lidí, u demokratů nastal posun z 94 na 91 procent a u nezávislých voličů ze 72 na 66 procent. Čísla pro jednotlivé podskupiny však provází vyšší interval statistické chyby, který u celkového výsledku činí čtyři procentní body.

Výsledky list WP zveřejnil na začátku roku, v němž budou Američané na podzim volit prezidenta znovu. Poslední volby z listopadu 2020 vyústily v bezprecedentní vývoj, kdy poražený republikánský prezident Donald Trump odmítl výsledek uznat a společně s dalšími republikánskými politiky a jejich spojenci v médiích šířil fámy o rozsáhlých podvodech s hlasy. Nyní chce kandidovat znovu a je poměrně pravděpodobné, že se v listopadu jeho souboj s Bidenem zopakuje.

Tvrzení o nekalostech při hlasování na konci roku 2020 odmítly soudy v různých amerických státech a úřady nikdy neidentifikovaly výrazné nesrovnalosti, které by mohly změnit celkový výsledek. Federální orgány dohlížející na zabezpečení hlasování označily volby za „nejbezpečnější v americké historii“. Přesto průzkumy dlouhodobě ukazují, že zhruba dvě třetiny republikánských voličů Bidenovo vítězství neuznávají.

Trumpovy snahy přesvědčit své podporovatele o tom, že volby v listopadu 2020 byly neplatné, vyústily o několik týdnů později 6. ledna 2021 v násilné nepokoje, při nichž prezidentovi stoupenci vtrhli do sídla amerického Kongresu, jehož obě komory se v ten den sešly, aby potvrdily Bidenovo vítězství. Několikahodinové protesty přímo nebo nepřímo zapříčinily smrt několika demonstrantů i policistů.

Většina dospělých Američanů (55 procent) je podle prosincového průzkumu přesvědčena, že 6. leden byl „útokem na demokracii, na který by se nikdy nemělo zapomenout“. Čísla se však stejně jako u přijímání Bidenova vítězství značně liší v závislosti na stranických preferencích - 72 procent republikánů se domnívá, že „je načase se posunout dál“, zatímco podle 86 procent demokratů by se na 6. leden nemělo zapomenout.