Trump ve volbách roce 2020 získal v Maine hlas jednoho ze čtyř tamních prezidentských volitelů; co se šancí ve volbách týče, jde tedy potenciálně o významnější rozhodnutí než v Coloradu, které je podle prognóz jasně nakloněné Demokratické straně.

Proti rozhodnutí Bellowsové se lze odvolat k mainskému soudu a Trumpova kampaň už v reakci oznámila, že tak učiní. Trump v souvislosti s údajnými pokusy zvrátit svoji volební prohru v roce 2020 z trestného činu usvědčen nebyl, ačkoliv obviněním čelí, mainská státní tajemnice se však při Trumpově diskvalifikaci odvolala na 14. dodatek americké ústavy, který usvědčení podle trestního práva nevyžaduje.

Úřad státního tajemníka je nejvyšším postem ve státě, co se konání voleb týče. Bellowsová je zároveň první volební úřednicí, která jednostranně podobné rozhodnutí přijala. V Coloradu o Trumpově diskvalifikaci rozhodl tamní nejvyšší soud 19. prosince. Naopak nejvyšší soud v americkém státě Michigan tento týden stejný krok odmítl.

Trump slíbil, že se odvolá i proti verdiktu coloradského soudu, kvůli kterému se na americký nejvyšší soud už ve čtvrtek obrátila Republikánská strana v tomto státě.

Zda by se Trumpovo jméno mělo objevit na volebních listinách, to v posledních týdnech zpochybnily zájmové skupiny před soudy ve více než 30 amerických státech. Americký nejvyšší soud je tak pod stále větším tlakem, aby jasně odpověděl na otázku, zda se Trump může po útoku na Kapitol z ledna 2021 zúčastnit voleb, nebo nikoliv.

Bellowsová dospěla k závěru, že Trump, favorit na republikánskou nominaci v roce 2024, podněcoval vzpouru, když šířil neprokázaná tvrzení o podvodech na voličích v hlasování v prezidentských volbách v roce 2020 a poté vyzval své příznivce, aby pochodovali na Kapitol a zabránili zákonodárcům v potvrzení výsledků voleb, v nichž zvítězil Biden.

V týdnech a měsících před 6. lednem 2021 bývalý prezident „využil lživého příběhu o volebním podvodu, aby vyburcoval své podporovatele“, uvedla Bellowsová podle listu Financial Times (FT). Trump si podle ní byl vědom toho, že pravděpodobně dojde k násilnostem, „ty však alespoň ze začátku podporoval svou plamennou rétorikou“ a nepodnikl žádné včasné kroky k jejich zastavení.

V jádru sporů o Trumpovu účast ve volbách leží 14. dodatek americké ústavy, konkrétně jeho třetí paragraf, podle něhož nesmí jakýkoliv úřad, vojenský ani civilní, ve Spojených státech zastávat ten, kdo odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti (ústavě) nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy. Opatření bylo do zakládajícího dokumentu přidáno po občanské válce a mělo zajistit, aby se o úřad nemohli hlásit zástupci Konfederace. Jeho uplatňování je však podle médií poměrně neprobádanou otázkou, stále více pozornosti se tak upírá k nejvyššímu soudu ve Washingtonu, aby ve věci vynesl konkrétnější verdikt.

Pokud nejvyšší soud rozhodne, že Trumpovo počínání v souvislosti s údajnými pokusy ovlivnit výsledky voleb není porušením 14. dodatku ústavy, de facto tak smete ze stolu výzvy, které se v jednotlivých amerických státech dožadují Trumpova vyloučení z voleb, podotýká list The New York Times (NYT). Pokud však bude rozhodnutí specifičtější a bude se týkat například jen státu Colorado, advokáti protistran budou spíše moci argumentovat, že Trump by se neměl zúčastnit všeobecných prezidentských voleb, tedy listopadového prezidentského finále v příštím roce, získá-li předtím republikánskou nominaci v primárkách.

Konkrétně v Maine a Coloradu se budou primárky pro Republikánskou stranu konat 5. března, v den známý jako volební superúterý. To je obvykle únorové nebo březnové úterý, kdy se v nejvíce státech USA konají primární volby.

Trumpovi advokáti mají na podporu svého klienta několik argumentů. Zaprvé uvádějí, že 14. dodatek ústavy nezmiňuje přímo slovo „prezident“, ale pouze „zástupce Spojených států“. I pokud se však dodatek vztahuje k prezidentskému úřadu, jde podle advokátů o politickou záležitost, o níž by měli rozhodnout voliči. Soudci podle advokátů poruší Trumpovo právo na spravedlivý soud, pokud rozhodnou mimo trestní řízení bez důkladného procesu dokazování. Závěrem Trumpovi zástupci argumentují, že 6. ledna 2021 se nekonalo žádné povstání, nýbrž pouliční nepokoje, a i kdyby o povstání šlo, Trump se do něj nezapojil, pouze využíval svého práva na svobodu slova.

Právníci, kteří usilují o diskvalifikaci bývalého prezidenta Trumpa z voleb, naopak uvádějí, že případ je velice snadný. Šestý leden podle nich povstáním byl, Trump jej podnítil a do voleb by se znovu zapojit neměl.