„Shodli jsme se na rychlém vyhodnocení krátkodobých rizik a přizpůsobení vnitřních předpisů vysokých škol, které umožní regulaci provozu v budovách,“ řekl Bek. Podle něj se to týká třeba toho, jaká zavazadla je možné do objektů nosit. „To je v zemích, které mají rozsáhlé zkušenosti s kriminálními činy na školní půdě, běžné, že velká zavazadla nejsou připuštěna,“ uvedl ministr. Nemyslí si, že by se plošně na vysokých školách zaváděly bezpečnostní rámy. Objevit by se mohly v budovách, které se vyhodnotí jako rizikové. Vzniknout by měl informační systém pro varování. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra a policií se proškolí pracovníci, kteří mají na univerzitách na starosti bezpečnost. Poté se uskuteční i intenzivní bezpečnostní školení ostatních zaměstnanců a studentů.

Těsná spolupráce univerzit s policií, analýza rizik v jednotlivých školních budovách a návrh rychlých opatření k posílení bezpečnosti jako omezení vnášení objemných zavazadel. To jsou příklady krátkodobých úkolů, na nichž jsme se shodli s rektory, zástupci MV i police. Vznikne… pic.twitter.com/LcC4R3mVK5

— Mikuláš Bek (@MikulasBek) January 3, 2024

Každá ze škol má vlastní pravidla provozu. Změny v jejich nastavení patří mezi rychlá opatření. Následovat budou střednědobé a dlouhodobé kroky. Naváže se spolupráce vedení škol s krajskými policejními ředitelstvími, v některých krajských městech se podle ministra zástupci univerzit a policie už sešli.

„Každá vysoká škola bude muset přistoupit individualizovaně ke konkrétním krokům. Problém je vnímán na každé škole jinak, ve větších i menších městech,“ uvedla rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková. Podotkla, že svá opatření si zvolí i každá ze 17 fakult UK. Zmínila třeba případný vstup na kartu. Podle rektorky škola zatím uhradí opatření z vlastních zdrojů. Ministr uvedl, že analýzy bezpečnosti i investice do bezpečnostních kroků by se měly platit z evropských dotací z operačního programu Jan Amos Komenský.

Debata o instalaci bezpečnostních rámů se podle Králíčkové vede i na UK, zatím se kloní k tomu, aby škola zavedla jiné nástroje, které budou zvyšovat pocit bezpečí i bezpečnost na univerzitě. „Zatím nevím o fakultě, která by se rozhodla instalovat rámy v těchto dnech, teď okamžitě. Zvyšují ta bezpečnostní opatření jinými způsoby, zabezpečeným vstupem a dalšími různými nástroji, ale zatím nikoliv instalováním rámů,“ řekla.

Až budou známé rámcové požadavky na bezpečnostní opatření a jejich množství, bude možné podle ministra vést debatu o dodatečných penězích. „V první chvíli nejde ani tak o nějaké výrazné finanční investice bezprostředně, ale jde o nastavení režimu v budovách, které budou vyhodnoceny v budoucnu jako rizikové,“ řekl Bek. Primárně jde podle něj o školení, psychologickou pomoc či nastavení základních bezpečnostních plánů v jednotlivých institucích. Z toho pak podle něj vyplynou konkrétní finanční požadavky.

Ministerstvo školství připravilo v roce 2015 minimální standardy bezpečnosti pro regionální školství. Reagovalo tak na útok ženy, která v roce 2014 ve škole ve Žďáru nad Sázavou zabila šestnáctiletého studenta. Podle Beka metodika v minulosti počítala především s tím, že se do budovy dostane někdo cizí, i proto se metodika reviduje. „My dnes musíme v těch metodikách počítat i s tím rizikem, které může přinést někdo, kdo do té školy regulérně dochází,“ řekl. To se musí zahrnout i do standardů pro základní a střední školy, dodal.

Podle náměstka policejního prezidenta Tomáše Lercha policie vyšle do pracovní skupiny experty, kteří se zabývají ochranou měkkých cílů. Bezpečnostní plány by se měly aktualizovat. Preventivní semináře a výcvik pak přispějí k eliminování následků na minimální mez, pokud by nebezpečná situace nastala, řekl Lerch. V pracovní skupině budou podle Králíčkové i zástupci České konference rektorů, určitě bude ve skupině mít svého zástupce i Univerzita Karlova, uvedla. 

Jednání o bezpečnostních opatřeních je reakcí na tragickou událost z 21. prosince, kdy po střelbě na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zahynulo 14 lidí a 25 bylo zraněno. Pachatel spáchal sebevraždu.