Trump hodlá podle několika svých poradců například znovu zavést zákaz vstupu do země lidem z některých většinově muslimských zemí nebo oživit zákazy z doby vrcholící pandemie koronaviru. Ty by však tentokrát stály na předpokladu, že migranti přenáší jiné infekční choroby, například tuberkulózu.

Mezi dalšími plány je údajně zrušení práva na americké občanství pro dítě, které se ve Spojených státech narodí neamerickým rodičům pobývajícím v zemi nelegálně. V případě znovuzvolení také Trump hodlá odebrat dočasný chráněný status lidem, kteří do USA přicestovali ze států považovaných za nebezpečné, což by se týkalo mimo jiné desítek tisíc Afghánců evakuovaných poté, co se vlády v jejich zemi v roce 2021 chopilo hnutí Tálibán.

Omezit právo pobytu by Trump podle poradců chtěl také lidem s „nežádoucími postoji“, píše NYT, například zahraničním studentům, kteří se zúčastnili protiizraelských nebo propalestinských demonstrací. „Američtí konzulární úředníci by měli pokyny rozšířit ideologické prověřování žadatelů o víza,“ píše NYT o Trumpových záměrech.

Co se masových deportací týče, měly by se týkat lidí, kteří do USA vstoupili nelegálně nebo jim jejich povolení už vypršelo. Na rozdíl od dosavadní praxe Úřadu pro imigraci a cla (ICE) by úřady pod Trumpovou administrativou prováděly „zátahy na pracovištích“ a jiné hromadné operace na veřejných místech „zaměřené na zadržení zástupů neoprávněných migrantů naráz“, uvádí NYT.

Jednou z hlavních tváří Trumpovy nové migrační politiky je Stephen Miller, který už v Bílém domě mezi lety 2016 a 2020 pracoval. Nová Trumpova opatření by podle Millera byla postavená tak, aby nevyžadovala zásadní změny již platných amerických zákonů. Projekt hromadných deportací by Trump například podle Millera financoval z již alokovaných prostředků Pentagonu, pokud by ji odmítl Kongres podpořit.

Lidské zdroje potřebné pro odsun milionů lidí ze země by Trump podle jeho poradců získal z jiných federálních agentur, zapojil by místní policisty a jednotky Národní gardy z těch republikánských států, které by jeho politice vyjádřily podporu. Tábory pro dočasné ubytování těchto lidí by podle Millera vznikly v Texasu poblíž mexické hranice.

Rodící se potenciální Trumpova administrativa podle Millera počítá s tím, že řada opatření by se dostala k soudu a setkala se s nevolí především aktivistů za práva migrantů. „Jakýkoliv aktivista, který jen v nejmenším pochybuje o odhodlání prezidenta Trumpa, dělá ohromnou chybu. Trump využije obrovský arzenál federálních pravomocí, aby provedl ten nejpozoruhodnější zásah proti migraci,“ řekl Miller.

Trump má podle průzkumů veřejného mínění nyní největší šanci získat republikánskou nominaci do nadcházejících prezidentských voleb a znovu se utkat s úřadujícím prezidentem Joem Bidenem. Pokud se Trump příštím americkým prezidentem stane, lze podle amerických médií předpokládat, že bude svoji politiku prosazovat efektivněji, jelikož z voleb už nevzejde jako outsider, ale jako de facto lídr Republikánské strany se zkušenostmi s fungováním federální politiky.

Trumpova rétorika ohledně migrace se v posledních měsících evidentně zostřila. V rozhovoru letos na jaře například bez uvedení důkazů naznačil, že některé jihoamerické státy úmyslně posílají přes americkou hranici lidi z „ústavů pro duševně choré“ a vydávají je za migranty, napsala stanice CNN. V nedávném rozhovoru pak řekl, že migranti „otravují krev naší země“.

Po efektivnějším zvládání migrace do USA volají po rozvolnění cestovních omezení po konci pandemie koronaviru i někteří demokraté. Trump a jeho poradci tuto společenskou tendenci vnímají jako příležitost k prosazení své vůle, podotýká NYT.

Server Axios na základě oficiálních dat amerických úřadů napsal, že podíl zahraničních pracovníků na americkém trhu práce dosáhl historického maxima, zatímco Američanů v produktivním věku ubývá. V roce 2022 bylo v USA pracovníků narozených v jiné zemi 29,8 milionů, zatímco Američanů bylo 134,5 milionů. Čísla se týkají jak lidí s pracovním povolením, tak lidí, kteří v USA pracují bez pracovních víz.

S problémem stárnoucí populace se potýká řada rozvinutých států, jejichž vlády se v posledních letech obracejí k imigraci jako k možnému řešení, jak doplnit trh práce a potažmo snížit inflaci. Konkrétně v Evropě a Severní Americe podle propočtů klesne počet lidí v produktivním věku ze 730 milionů na 680 milionů, napsal ve své analýze list The Wall Street Journal (WSJ) letos v květnu.