Trocha smrádku nevadí. Energeticky soběstačnou obec nehledejte v Německu, ale u Nymburka

REPORTÁŽ - Magazín autor: red

Procházka po areálu bioplynové stanice ve středočeských Kněžicích není nic pro slabé povahy. "Palivo" v podobě zbytků jídla z kuchyní či prasečí kejda libou vůni zrovna nevydávají. Výsledkem ale je, že Kněžice jsou nyní díky deset let staré stomiliónové investici první českou energeticky soběstačnou obcí, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Starosta obce Kněžice Milan Kazda

Starosta obce Kněžice Milan Kazda,zdroj: Profimedia.cz

Ta trocha závanu z bioplynové stanice, která se dostane mezi to padesát domů v obci, proto nikomu příliš nevadí. Lidem i vesnici se totiž finančně vyplácí.

"Jeden kilowatt tepla u nás stojí 1,10 Kč včetně DPH. Není to tak, že jsme až takoví lidumilové, že bychom chtěli mít nejnižší cenu v Česku. Je to dané dotační politikou a tím, že jsme museli cenu tepla smluvně zafixovat," vysvětluje starosta středočeské obce Milan Kazda.

Bez hospody to nejde

Výroba tepla je zajímavá vedlejší činnost, která dramaticky proměnila kvalitu ovzduší v obci. Roční úspora na emisích odpovídá zhruba 11 000 tunám CO2. Hlavní tržby dělá elektřina. A to takové, že už jen pět-šest let provozu a náklady na vybudování obecní bioplynové stanice se vrátí podle plánu – po patnácti letech provozu.

"I když se to možná o rok posune kvůli nákladům na první nutnou rekonstrukci," upozorňuje starosta, který je v čele Kněžic už od roku 1998. Aktuálně si obec připomíná rovných deset let od chvíle, kdy svého druhu ojedinělý projekt v srpnu 2006 spustila.

Příjezd do obce s pěti sty obyvateli, stranou silničního tahu z Poděbrad na Jičín, na první pohled přitom žádné velké očekávání nevyvolává. Druhý pohled ale vysvětluje, proč je místní starosta ve své funkci už 18 let.

Kněžice mají nově opravenou školku, udržely školu alespoň pro první stupeň, nedávno koupily budovu fary, z níž by mělo být místo pro společenský život. A pro tento účel nechybí ani hospoda, jejíž provozování si obec čerstvě vzala pod sebe.

"Je to sice ekonomicky vzato trochu přítěž, ale všichni víme, jakou roli hospody na vesnici hrají a pokud hrozí, že se zavře, je lepší, když jsme ji koupili my," konstatuje starosta.

V centru obce se stranou od silnice vyjímají i nové řadové domky, jež obec provozuje jako dům seniorů. "Právě tahle úspěšná investice pomohla přesvědčit banku, že umíme hospodařit a dali nám nový a větší úvěr na stavbu bioplynové elektrárny," říká starosta.

Bioplynová stanice je na nevelkou středočeskou obec dosti rozměrná stavba. Dvě velké betonové jímky, stroje, drtička, spalovna na dřevní štěpku a balíky slámy, jež se spouští s nástupem chladných měsíců… Zařízení celkem za 138 miliónů korun.

Bez dotací taky ne

Bez nevratných dotací, konkrétně ve výši 83,7 milionů z Evropského fondu regionálního rozvoje a 11,1 milionů od Státního fondu životního prostředí, by se ale projekt sám nezaplatil.

"Pro místní samosprávy je práce s dotacemi běžná a běžně se dotují ekonomicky nenávratné projekty. Tento náš projekt byl také dotovaný, ale třeba na rozdíl od stavby nových chodníků či opravy fasády školky je ekonomicky návratný," říká starosta s poukazem na vlastní investici obce ve výši 43,2 milionů.

"Dokážeme vyrobit tolik tepla, kolik potřebují naši obyvatelé. Teplo jim přímo prodáváme, protože vlastníme teplovody. Dále vyrábíme i elektřinu, která v podstatě pokryje spotřebu našich 500 obyvatel. Tu ale nedokážeme prodávat na přímo, protože nevlastníme distribuční síť," vypočítává starosta.

Soběstačnost tedy zatím není tak dokonalá, jak ji ukazuje například německý Feldheim. Obec o 150 obyvatelích ležící necelých 90 kilometrů jižně od Berlína si vyrábí teplo z bioplynové stanice a elektřinu z větrníků. Vybudovala si nejen vlastní teplovod, ale i distribuci elektrické energie a odstřihla se od externích dodavatelů.

100 tisíc dobrých

Kněžice to sice zpovzdálí sledují, ale tuzemské legislativa vlastní distribuci elektřiny zatím nepřeje. Obec má však v plánu připojit na vlastní síť alespoň obecní budovy.

Provoz bioplynové stanice je v součtu za posledních deset let ziskový. "Byly i roky, kdy jsme byli v malém mínusu, ale vždy se to pokrylo rezervou z minulých let," říká Milan Kazda.

Do "má dáti, dal" přitom nezapočítává fakt, že projekt obci nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod a dává práci pěti lidem v obci. "Takže i loňský zisk ve výši 100 tisíc pořád beru jako dobrý výsledek," dodává starosta.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko domácí energetika energetická politika česká ekonomika česká energetika

Zdroje: Hlídací Pes