Deutsche Bank v březnu letošního roku zveřejnila analýzu trhu s elektrickou energií, vyrobenou pomocí fotovoltaických elektráren. V několika částech vám přineseme nejzajímavější závěry. Dnes se zaměříme na význam ropy při výrobě elektřiny a ukážeme, proč je elektřina z fotovoltaiky konkurenceschopná i v době, kdy se ceny ropy drží relativně při zemi.

Je možná překvapivé, že ačkoli se v současnosti ceny ropy nacházejí pod 60 dolary za barel, ceny elektřiny vykazují dlouhodobě rostoucí trend. Jen za období 2006 – 2015 vzrostly ceny elektřiny ve Spojených státech o 20 procent. Je to zapříčiněno dvěma hlavními faktory.

Prvním z nich je podíl ropy na celkové produkci elektřiny. Ten se v celosvětovém průměru nachází na 4procentní úrovni. Nebylo tomu tak vždy. Ještě před prvním ropným šokem (v roce 1973) se ropa podílela na globální produkci elektřiny přibližně z 21 procent. Ještě do konce 70. let, tedy do druhého ropného šoku, se její podíl snížil na 15 procent a od počátku let osmdesátých soustavně klesal až k nynější hranici.

Druhým faktorem, proč ceny elektřiny neklesají, je cena za přenos a distribuci. Tyto dvě nákladové položky činí celých 40 procent z celkových nákladů na produkci elektrické energie. A přenos a distribuce rozhodně nezlevňují. Ba přesně naopak. Investice do obnovy, modernizace a rozšiřování kapacit přenosové soustavy neustále rostou.

Jen ve Spojených státech činily v roce 2010 27 miliard dolarů, zatímco téměř 30 let předtím (tedy v roce 1981) to bylo jen necelých 7 miliard, což je v přepočtu na dnešní ceny přibližně 14 miliard. Investice do přenosu a distribuce se tedy za třicet let reálně zdvojnásobily.

Naproti tomu elektřina, získaná ze solárních panelů neustále zlevňuje. Podle analýzy Deutsche Bank se náklady na pořízení solárních systémů snižovaly za posledních 8 let o 15 procent ročně. Deutsche Bank zároveň očekává další pokles o 40 procent v příštích 4 až 5 letech, a to díky neustálému růstu efektivity solárních panelů, konkurenci na trhu se solární elektřinou a podobně.

Například firmy, které jsou lídry na čínském trhu se solárními panely, snížily jejich pořizovací cenu z 1,31 dolarů na 1 Watt v roce 2011 na 0,53 dolarů/1 Watt v roce 2014. Tento pokles byl částečně způsoben poklesem cen vstupních materiálů (jako například křemíku), částečně technologickým zlepšením.

Nejlevnější elektřinu z fotovoltaických elektráren lze nakoupit na německém trhu, který představuje nejstarší, a tedy i nejrozvinutější trh solární elektřiny. Tam se podařilo náklady na její výrobu snížit o 43 procent během let 2011 až 2014. Spojené státy v tomto ohledu za Německem zaostávají zhruba o 4 roky.

Deutsche Bank očekává, že při poklesu ceny solární elektřiny v budoucnu již nebude rozhodujícím faktorem cena křemíku. Ta již dnes představuje přibližně jen 10 až 11 centů/1 Watt, což činí přibližně 5 procent celkových nákladů na 1 Watt solární elektřiny, a v podstatě již nemá příliš kam klesat.

Na druhé straně vidí možnost v úspoře administrativních nákladů a nákladů na přenos. To souvisí s předpokládaným rozmachem domácích fotovoltaických elektráren, kdy si domácnosti (především rodinné domy) vyrábějí elektřinu pro vlastní potřebu.

Domácí solární elektrárny mimochodem představují velký potenciál i v České republice. Nový energetický zákon totiž mimo jiné umožní, že fotovoltaické elektrárny s výkonem do 10 kW nebudou potřebovat licenci od Energetického regulačního úřadu.

Například jen v roce 2014 bylo provedeno celkem 53 nových instalací fotovoltaických elektráren. Z toho 22 (41 procent) bylo s instalovaným výkonem do 5 kW, dalších 29 mělo instalovaný výkon od 5 do 30 kW.

Pokud tedy pořizovací cena solárních panelů bude i nadále klesat a domácnosti budou schopny dostatečně efektivně řešit problém skladování energie, který souvisí s nepravidelností slunečního svitu, dá se u nás očekávat poměrně rychlý růst solárního segmentu energetického trhu.

zdroj: Ekonomický deník