Dnes je středa 17. srpna 2022., Svátek má Petra
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Triumfovala vůle, velké umění, nebo nechutná propaganda?

Triumfovala vůle, velké umění, nebo nechutná propaganda?
Triumf vůle (1935) | zdroj: Profimedia

Před 87 lety měl v berlínském paláci filmové společnosti UFA premiéru propagandistický film Triumf vůle. Z filmařského i dokumentaristického hlediska jde sice o výjimečné a novátorské dílo, z jeho obsahu ovšem slušnému člověku přinejmenším běhá mráz po zádech.

Triumf vůle (Triumph des Willens) je druhým filmem norimberské trilogie německé filmové režisérky, dokumentaristky, tanečnice, herečky a fotografky Leni Riefenstahlové (1902-2003). První díl se jmenoval Vítězství víry (1933), třetí Den svobody - naše armáda (1935) byl v jistém smyslu jen krátkou náborovou agitkou wehrmachtu.

Triumf vůle, který měl za osobní účasti nacistického vůdce Adolfa Hitlera premiéru 28. března 1935, je z celé trilogie nejznámější a z filmařského hlediska i nejzdařilejší. Dokumentuje sjezd NSDAP konaný v září 1934 v Norimberku a obsahuje úryvky projevů Hitlera a dalších nacistických pohlavárů spolu s masovými scénami vojenských přehlídek a shromáždění členů strany.

Zadavatelem filmů byl Hitler a vedení NSDAP. Riefenstahlová nabídku zpočátku odmítala, protože dokumenty předtím netočila. Nakonec ale souhlasila s tím, že nepůjde o politiku a propagandu, ale o umělecké dílo. K práci měla skvělé podmínky, na natáčení se podílelo 16 kamerových týmů a 120 lidí. Byla při něm použitá novátorská technika, pohybující se kamery, patetická hudba a letecké záběry. Film přinesl Riefenstahlové mezinárodní pozornost a řadu ocenění v Německu, USA či Švédsku. Mimo jiné za něj na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1935 získala cenu pro nejlepší zahraniční dokumentární film a o dva roky později zlatou medaili na světové výstavě v Paříži.

Dodnes se vedou spory, zda filmy Riefenstahlové jsou uměleckými díly, nebo zda měly sloužit čistě propagandě. To platí i o jejím nejznámějším a bezesporu nejlepším snímku Olympia, který dokumentuje olympijské hry v Berlíně v roce 1936.

Riefenstahlová sice nebyla členkou NSDAP ani jiné její odnože, vůči nacistům nicméně nepociťovala odpor, ba naopak. Nikdy o nich neřekla křivého slova, a když po letech hovořila o svých filmech, zcela ignorovala politické konotace a vždy se soustředila výhradně na technickou stránku věci. Odmítala si připustit, jak svými filmy posloužila nacistické propagandě.

profimedia-0635582179 Leni Riefenstahlová | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Vlastní