Na úrovni 34. ulice je Manhattan široký asi 3,5 kilometru. Na křižovatce s Pátou avenue se tyčí 381metrový (výška střechy) Empire State Building s průměrnou šířkou kolem 55 metrů. Pravděpodobnost, že letadlo letící nad centrem New Yorku ze severovýchodu na jihozápad do mrakodrapu omylem narazí, je přibližně jedna ku 660. Přesto se to před 78 lety stalo.

Osmadvacátého července 1945 byla mlhavá sobota. Podplukovník William Franklin Smith Jr. pilotoval svůj dvoumotorový bombardér B-25 Mitchell nad New Yorkem na trase z Massachusetts do New Jersey. Kromě něj byli na palubě dva cestující – Christopher Domitrovich a Albert Perna. Pro 27letého vojenského pilota, který měl za sebou více než 500 nalétaných hodin v boji a několik vyznamenání, šlo o rutinní let.

Šlo havárii zabránit?

Kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám doporučila řídicí věž Smithovi přistát severovýchodně od New Yorku na letišti North Beach, dnes známém jako letiště LaGuardia. Smith to ovšem odmítl, protože chtěl za každou cenu splnit úkol a dorazit včas na letiště Newark jihozápadně od města. Zkušený pilot chtěl letět nad řekou Hudson, aby se příliš nepřiblížil k manhattanským mrakodrapům. V husté mlze si ale nejspíš řeku spletl s protáhlým Central Parkem.

Katastrofě šlo zřejmě zabránit, kdyby pilot zvedl letadlo na výšku 500 metrů. Nikdy se nepodařilo objasnit, proč Smith letěl pouze ve výšce 150 metrů. Jen taktak se vyhnul budovám Chrysler Building a RCA, nejvyšší budově Rockefellerova centra (dnešní 30 Rockefeller Plaza). Nakonec Smith svůj B-25 skutečně zvedl, ale bylo pozdě. Na jeden a půl kilometru dlouhé trase mezi Rockefellerovým centrem a Empire State Building letadlo nabralo výšku jen asi 150 metrů a v rychlosti 320 kilometrů za hodinu narazilo v 9:40 do severní strany 79. patra tehdy nejvyšší budovy na světě.

Dělníci zakrývají plachtou díru po nárazu bombardéru mezi 78. a 79. patrem Empire State Building | zdroj: Profimedia

Středně těžký bombardér udělal v budově pět a půl metru vysokou a šest metrů širokou díru. Všichni tři lidé v letadle byl na místě mrtví, náraz a následný požár zabil dalších jedenáct lidí v mrakodrapu. Jeden z motorů po nárazu prolétl celou budovou a na jižní straně zničil luxusní střešní byt v sousedním bloku. Druhý motor a podvozek spadly do výtahové šachty. Celé 79. patro a části přilehlých pater byly v plamenech, které se však v rekordně krátké době podařilo uhasit.

Štěstí v neštěstí přineslo zápis do Guinnessovy knihy

V zasažené budově byla tou dobou i dvacetiletá Betty Lou Oliverová, která v mrakodrapu obsluhovala výtah. Utrpěla vážné popáleniny a záchranáři se rozhodli spustit ji dolů výtahem. Poškozená závěsná lana ale tíhu nevydržela a kabina se zřítila z výšky více než 300 metrů. Takový pád není za normálních okolností možné přežít, Betty Lou ale měla obrovské štěstí v neštěstí. Silně stlačený vzduch v úzké výtahové šachtě kabinu zpomalil a náraz zmírnily i trosky na dně šachty. Dívka utrpěla četné zlomeniny, ale přežila a dostala se do Guinnessovy knihy rekordů jako člověk, který přežil pád výtahu z největší výšky. Zemřela o více než půl století později v listopadu 1999.

Navzdory čtrnácti mrtvým, mnoha zraněným a poškození budovy však ztráty zdaleka nebyly tak velké jako o 56 let později při teroristických útocích 11. září. Provoz v Empire State Building se dokonce z velké části obnovil už po necelých dvou dnech. Počet obětí byl nízký především díky tomu, že byla sobota a v budově nebylo tolik lidí jako ve všední den. Materiální škody v přepočtu na dnešní poměry činily kolem 13 milionů dolarů.