Výtisky koránu byly letos spáleny na několika demonstracích ve Švédsku i Dánsku, což vyvolalo pobouření v muslimském světě. Švédská vláda incidenty odsoudila, uvedla však, že v rámci zásad svobody slova nemůže pálení muslimské svaté knihy zakázat. Švédsko se následkem tohoto vývoje podle premiéra Ulfa Kristerssona stalo „prioritním“ cílem potenciálního teroristického útoku. Předtím bylo podle něj jen „legitimním“ cílem. Kristersson o tom informoval ve čtvrtek večer na svém instagramovém profilu a odvolával se při tom na informace tajné služby.

Na vytváření obrazu o Švédsku jako protimuslimské zemi má podle ministra civilní obrany Carla-Oskara Bohlina podíl také ruská dezinformační scéna. Švédská tajná služba SÄPO podle stanice Euronews uvedla, že Švédsko se v očích některých proměnilo „z tolerantní země na zemi nepřátelskou vůči islámu a muslimům, v zemi, kde jsou útoky na muslimy podporované státem a muslimské děti unášené tajnou službou“. Dezinformace o Švédsku nenabyly na intenzitě jen v souvislosti s incidenty s pálením koránu, ale už dříve kvůli otázce švédského vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). To zatím neschválily Turecko a Maďarsko.

Švédsko bylo podle výzkumu Pew Research Center v posledních letech na prvních příčkách mezi evropskými zeměmi, do nichž míří muslimští migranti. V roce 2016 tvořili muslimové 8,1 procenta švédské populace, zatímco evropský průměr byl 4,9 procenta a v Česku to bylo 0,2 procenta.