Vzestup Putina začal na přelomu roku 1999 a 2000, kdy tehdejší prezident Boris Jelcin na silvestra oznámil, že opouští prezidentský post a že povinnosti prezidenta bude do voleb plnit Putin. Před volbami v březnu 2000 pak Putin prohlásil, že si nedokáže svoji účast v debatách představit, protože předvolební kampaně jsou nestoudné. „Všechny souvisejí s tím, že je potřeba se podívat do očí milionům lidí a dát jim nějaké sliby s vědomím, že nejsou splnitelné,“ uvedl tehdy podle Meduzy Putin.

Pro neúčast v předvolebních debatách v roce 2004 přišel s vysvětlením, že debaty nejsou zajímavé, jsou nesmyslnou hrou a že všechno, co mohl říct, nebo co mohl udělat, už řekl nebo ukázal během svého prvního prezidentského období.

V roce 2008 Putina na čtyři roky v prezidentském křesle vystřídal tehdejší premiér Dmitrij Medveděv, který měl Putinovu podporu. Putin po něm převzal post předsedy vlády. Putin se tak na čtyři roky stáhl z čela Kremlu, aby mohl kandidovat v následujících volbách.

V roce 2012 pak Peskov uvedl, že si Putin coby premiér v souladu se zákonem musí vybrat dovolenou. V roce 2012 byl pak Putin nově zvolen na šestileté prezidentské období namísto předchozího čtyřletého.

Na konci roku 2017, před volbami v roce 2018, Peskov prohlásil, že Putin nemá tak jako tak ve volbách konkurenty. „Jde o to, že Putin je současnou hlavou státu. A v tomto případě se jeho kandidatura samozřejmě řídí jinými zákony. I když to jsou ty stejné zákony jako pro všechny ostatní kandidáty, tak otisk tohoto současného prezidenta samozřejmě, řekněme, zcela mění situaci,“ prohlásil tehdy Peskov.

V roce 2020 Rusové odhlasovali změny ústavy, které Putinovi umožní v případě vítězství ve volbách setrvat na prezidentském postu až do roku 2036. Jeho vítězství v nejbližších volbách je téměř jisté.

Putin za šest let vydělal 68 milionů a uspořil 40 milionů

Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů korun). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.

V Putinově majetku - podobně jako před volbami v roce 2018 - figuruje byt o rozloze 77 metrů čtverečních v Petrohradu. K dispozici má také byt v Moskvě o rozloze 154 metrů čtverečních a parkovací stání v Petrohradu. Z aut nadále vlastní dvě sovětské Volhy a terénní vůz Niva.

Za šest let klesl počet Putinových bankovních účtů ze 13 na deset, ale suma úspor vzrostla během této doby zhruba čtyřnásobně z 13,8 milionu na 54,4 milionu rublů. Za posledních 12 let se Putinovy úspory zvětšily skoro desetinásobně. V roce 2012 Putin přiznal 5,7 milionu rublů na svých účtech, poznamenal server Meduza.

„Výše úspor kandidáta odpovídá jeho příjmům. Musíte vzít v potaz, že funkce prezidenta znamená, že se o vás stará stát, což umožňuje odkládat si peníze,“ vysvětlila Kommersantu mluvčí Putinova volebního štábu Alexandra Suvorovová.

Rituál každoročního předkládání majetkových přiznání zavedl v Rusku jako protikorupční opatření Dmitrij Medveděv v době, kdy Putina vystřídal v letech 2008 až 2012 na jedno volební období v Kremlu, protože ústava nedovolovala zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát po sobě. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu Putin zakázal majetková přiznání úředníků zveřejňovat, což u expertů vyvolalo obavy, že beztak slabá veřejná kontrola státní moci ještě více zeslábne.

Putin má kromě mzdy k dispozici tučné reprezentační fondy, rozsáhlé kremelské zázemí a několik venkovských rezidencí. V médiích se navíc čas od času objevují spekulace, že jeho majetek je ve skutečnosti daleko rozsáhlejší, než oficiálně přiznává. Uvězněný opoziční vůdce Alexej Navalnyj tvrdí, že jmění nejvlivnějších ruských politiků je zapsáno na cizí osoby, aby zůstalo skryto zrakům veřejnosti.