Těch tisíc mil a jeden cíl: Trumpova velká zeď. Kdo ji zaplatí?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem bude stát konkurence Velké čínské zdi – velká Trumpova zeď. Amerika se stane novodobou pevností. Kdo se na to složí?

Trump není první, kdo se rozhodl postavit na hranici své země s Mexikem zábrany

Trump není první, kdo se rozhodl postavit na hranici své země s Mexikem zábrany,zdroj: Profimedia.cz

Časopis The Economist nedávno mapoval zdi a ploty na evropských hranicích. Zjistil pro leckoho překvapivou informaci, že na nich brzy bude víc bariér než za studené války.

Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 byly na starém kontinentu postaveny na hranicích desítky plotů a zdí, vesměs proti uprchlíkům. A nejen na balkánské cestě, ploty vztyčili také Švédové nebo Dánové a pobaltské země na hranicích s Ruskem.

Pozadu nezůstali ani Američané, kteří na hranici s Mexikem od roku 1990 za prezidentů Billa Clintona (v úřadu 1993 – 2001) a George Bushe juniora (2001 – 2009) postavili stovky kilometrů plotu z masivních ocelových tyčí.

Donald Trump tak v disciplíně "opevňování hranice" má na co navazovat.

"Národ bez hranic není národem," pravil prezident tento týden a podepsal dekret, kterým přikázal administrativě připravit stavbu zdi (v dokumentu se píše o "bariéře") na hranici s Mexikem. Zeď má zabránit příchodu ilegálních přistěhovalců z jihu a snížit zločinnost.

Plánovanou zeď Trump popisuje slovy "velká, krásná a neproniknutelná". Skrývá se za nimi betonové monstrum za desítky miliard dolarů (stovky miliard korun).

Betonový gigant

Hranice mezi USA a Mexikem prochází čtyřmi americkými státy – Arizonou, Kalifornií, Novým Mexikem, Texasem – a měří 3200 kilometrů. Studie projekční společnosti Alliance Bernstein (zde) počítá s tím, že se tam bude stavět tisíc mil (1 609 kilometrů) "Trumpovy" zdi.

Na téměř tisíci kilometrech hranice s Mexikem je už vztyčen šest metrů vysoký ocelový plot a na zbytku se zeď (za rozumné peníze) postavit nedá – zejména v rozeklaném povodí Rio Grande a v oblasti písečných dun na kalifornském jihu.

Trumpova bariéra by při plánované výšce kolem 12 metrů byla viditelná na desítky kilometrů. Má být nejméně 1,5 metrů široká se základy hlubokými dva a širokými tři metry, které by měly ztížit tunelování. Bernsteinové spočítali, že spolyká 7,1 milionu metrů krychlových betonu, tedy víc než Hooverova přehrada na řece Colorado postavená ve třicátých letech minulého století, tehdy největší stavba svého druhu.

Gigantické dílo. Co do délky by zůstalo za Velkou čínskou zdí, která měří 3460 kilometrů, i plotem proti zdivočelým psům dingo v Austrálii postaveným na 5614 kilometrech. Překonalo by však nyní nejdelší hraniční bariéru mezi Indií a Bangladéšem – plot s ostnatým drátem se tam táhne více než 2700 kilometrů a v noci je osvětlen. (Všechny tři bariéry jsou viditelné z vesmíru.)

Kolik bude stát…

O peníze jde vždy až v první řadě. Kolik tedy bude velká Trumpova zeď stát?

Trump zprvu tvrdil pět až deset miliard dolarů (127 až 254 miliardy korun). "Postavím velkou zeď, a nikdo nestaví zdi lépe než já. Věřte mi, postavím ji velmi levně," sliboval na mítinku v texaském Austinu.

Později ale dolní hranici svého odhadu zvedl na osm a horní na dvanáct miliard dolarů (203 až 305 miliard korun). Nyní vůdci republikánských kongresmanů zmiňují částku 12 až 15 miliard dolarů (až 380 miliard korun).

Poslední odhad vychází z ceny plotu, který Američané na jižní hranici už postavili. Necelých tisíc kilometrů bariéry z masivních ocelových tyčí vyšlo na sedm miliard dolarů (178 miliard korun).

Jenže Trump navrhuje 12 metrů vysokou zeď z betonových panelů, a to je nákladnější varianta hraniční bariéry. (Obdobná zeď odděluje Izrael od pásma Gazy. Její měřítka jsou nicméně "skromnější", měří 675 kilometrů a je devět metrů vysoká. A ještě pro srovnání: Zmíněná berlínská zeď byla vysoká jen 3,6 metru – tedy trpaslík.)

profimedia-0313028010

Trump podepisuje svůj "vlajkový" výnos,zdroj:Profimedia.cz

Studie Alliance Bernstein (zde) dospěla k závěru, že Trumpova zeď vyjde na 25 miliard dolarů (630 miliard korun). To je státní rozpočet Česka na půl roku.

Tato suma ale není konečná. Projekční společnost nekalkuluje s náklady na výkup půdy od texaských rančerů a indiánských kmenů obývajících Arizonu, ani s investicemi na ochranu životního prostředí během stavebních prací i po nich (hranice prochází několika přírodními parky).

…a kdo to zaplatí?

Republikánští kongresmani se na zeď chystají uvolnit první miliardy dolarů. Většina z nich projekt podporuje.

Trump však hlásal, že zeď zaplatí Mexičané. "Za problém jsou odpovědni Mexičané, musí tedy platit," psal ve svém volebním programu.

"Přinutím Mexiko, aby za zeď zaplatilo. Zapamatujte si má slova," vtloukal Trump na mítincích do hlav voličům. A ujišťoval, že Mexiko pošle na zeď pět až deset miliard dolarů - jednorázově. Mexičané, jak se dalo předpokládat, odmítli.

Nedávno Trump poznamenal: "Mexiko v nějaké formě zaplatí" a připustil "ale bude to komplikované".

Zatím prezident a jeho lidé zmínili tyto možnosti, jak Mexičanům zeď vyúčtovat:

  • Zvýšit poplatky za turistická víza a za povolení ke krátkodobému přechodu hranice. Na úhradu nákladů na zeď by to nestačilo.
  • Zavést poplatky na převody peněz do Mexika. V takovém případě by si Mexičané, kteří posílají z USA domů rodinám peníze, našli jiné cesty, jak je dostat domů.
  • Uvalit daň na dovoz zboží z Mexika. Takové opatření odporuje Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Američané by ji nejdřív museli vypovědět. Clo by každopádně zvýšilo cenu mexického zboží na americkém trhu, takže by zeď zaplatili Američané nakupující mexické ovoce, zeleninu nebo tequilu.
  • Reformovat korporátní daň, a tak znevýhodnit mexický vývoz do USA. Toto opatření chtějí prosadit republikáni. Změna v daňovém systému by se měla týkat všech zemí, se kterými má Amerika v obchodní bilanci dlouhodobý deficit, tedy i Mexika (ne však Česka). Součástky, které americké korporace dovážejí z Mexika, by si nadále nemohly odečítat z daňového základu. Také toto opatření by ve finále zvýšilo ceny.

Takže kdo ví, co si Donald vybere. Anebo snad vymyslí něco úplně jiného? 


Tagy: zahraničí Mexiko Spojené státy americký prezident mezinárodní vztahy mezinárodní politika americká politika

Zdroje: Vlastní