Poté, co otrávil klima mezi západními partnery, rozhodl se Donald Trump zhoršit klima globální.

Americký prezident ve čtvrtek z Růžové zahrady Bílého domu zvěstoval, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o podnebí. Dohoda je pro nás "nefér" a "neúnosně drahá", pravil.

"Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Pokud ne, taky fajn," prohlásil Trump před skupinou stoupenců, kteří mu nadšeně aplaudovali. (Celý projev zde.)

zdroj: YouTube.com

Jenže Donald zapomněl říct, s kým bude vyjednávat. S matkou přírodou? Co když se urazila? Svým gestem jí i zbytku světa ukázal vztyčený prostředník.

Bič na emise

Na úvod se patří odpovědět otázku, od čeho vlastně Amerika odstupuje.  

Od dohody, jejímž cílem je udržet nárůst teploty pod dvěma stupni Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí. Státy se v ní individuálně zavázaly omezit emise skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety.

Amerika vypouští do ovzduší nejvíc skleníkových plynů hned po Číně. A Barack Obama předloni slíbil, že Spojené státy sníží své emise do roku 2025 o 27 procent proti roku 2005. "Dospěli jsme k silné dohodě, kterou svět potřeboval. Je to šance, jak zachránit planetu," prohlásil prezident v prosinci 2015 na pařížské konferenci o podnebí.

(Česko se společně s Evropskou unií a jejími státy zavázalo v Paříži snížit emise do roku 2030 o 40 procent vůči roku 1990. Mimochodem, česká sněmovna jednala o Pařížské dohodě už třikrát. Dosud ji přitom neratifikovala, proti je zejména ODS.)

Čínský podvod

Americký odchod z pařížské dohody nebyl žádný blesk z čistého nebe. Trump už v kampani označil globální oteplování za "podvod", který "vymyslela Čína, aby poškodila americkou ekonomiku". Hlásal, že dohoda z Paříže je špatná a že ji zruší. Záhy po nástupu do Bílého domu jmenoval šéfem vládní Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scotta Pruitta, který popírá, že by se na oteplování planety podílelo lidstvo.

V březnu pak Trump vydal příkaz, ve kterém Pruittovi nařídil demontáž Obamova plánu na čistou energetiku (Clean Power Plan), který měl snížit emise podle závazku z pařížské dohody. Plán mimo jiné počítal s tím, že bude zastavena výstavba uhelných elektráren.

Trumpa při podpisu příkazu v Oválné pracovně obklopovali šéfové uhelných společností i jejich zaměstnanci. Prezident jim oznámil, že se "vracejí do práce" a že se opět bude využívat "naše čisté uhlí".

Trum dával od počátku najevo, o jaké energetické zdroje se zajímá. Na svou první zahraniční návštěvu nevyrazil do žádné bašty alternativních energií, ale za saúdskými ropnými šejchy | zdroj: Flicker.com/White House

Dva měsíce nato Trump zavrhl i samotný americký závazek z Paříže. "Dohoda se spíš než podnebí týká toho, jak na náš účet získávají cizí státy finanční výhody," pravil Donald. K tomu předložil statistiku (aniž uvedl její zdroj), podle které by dohoda připravila Spojené státy o téměř tři biliony dolarů a 6,5 milionu pracovních míst v těžkém průmyslu.

Na Trumpův verdikt každopádně doplatí chudé státy, které na investice do obnovitelných zdrojů nemají zdroje. Dohoda z Paříže počítala s tím, že bohatší země jim na rozvoj čistých technologií přispějí. Poté, co Spojené státy od dohody odstoupí, dostanou podstatně méně peněz, protože Američané přestanou platit příspěvky klimatickému fondu.

Jenže "Amerika je na prvním místě" a byznys jakbysmet. Rozvojové země i klima tak musí ustoupit.

Do dolů a k pecím!

S tvrzeními, že Amerika na dohodu z Paříže doplatí (zde), mnoho ekonomů nesouhlasí. Jejich názory zveřejnila například agentura AP (zde).

AP cituje třeba Caryho Coglianesea, profesora Pensylvánské univerzity. "Tím, že odstoupíme od pařížské dohody, žádná pracovní místa nevytvoříme," tvrdí Coglianese a upozorňuje, že Trumpovy výroky o "zapomenutých hornících a ocelářích" vracejících se do práce spojené s fosilními palivy jsou mimo realitu.

Pokud chce americký prezident oživit Rezavý pás (severovýchod USA symbolizující ekonomický úpadek způsobený útlumem těžkého průmyslu), měl by podle něj prosazovat inovace, které pomáhají hospodářskému růstu například v Kalifornii. Poptávka po uhlí klesá a bude klesat bez ohledu na to, jestli Trump zruší některé regulace. Co víc, příklon k obnovitelným zdrojům vytvoří nová pracovní místa v zeleném sektoru.

Mark Zandi, hlavní ekonom ratingové agentury Moody’s, varuje, že "největší hrozbou ekonomiky jsou globální změny podnebí, které má dohoda z Paříže zmírnit".

Tyto názory sdílejí představitelé ropných korporací Exxon Mobil a Shell, řetězce obchodů Walmart i technologické giganty Apple, Microsoft nebo Tesla. Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX na protest proti Trumpovu postoji vůči klimatickým závazkům, rezignoval na místo ve sboru prezidentových ekonomických poradců.

Bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger zase upozornil na to, že Trump není Terminátor a neumí cestovat časem (do éry uhlí). "Jeden člověk (Donald Trump) nemůže zastavit pokrok, jeden člověk nemůže zastavit energetickou revoluci, jeden člověk se nemůže vrátit do minulosti," řekl a s narážkou na svou roli filmového robota dodal: "To mohu udělat jen já."

Kdo půjde za Trumpem?

Nakonec klíčová otázka:Jaký bude mít Trumpův verdikt dopad na emise skleníkových plynů?

Je zřejmé, že úspěch pařížské dohody leží na bedrech průmyslových mocností. Přístup Spojených států, po Číně největšího znečišťovatele planety, může některé země odradit od toho, aby dodržovaly své sliby a omezovaly emise. (Čína má na svědomí 28 procent celosvětových emisí, USA 16 procent – zde)

Čína a také Evropská unie nicméně daly najevo, že od svých plánů neodstoupí a sázky na obnovitelné zdroje neruší.

K dohodě se dál hlásí mnoho států americké unie. Třeba hned nejlidnatější Kalifornie a také Connecticut, Massachusetts, Minnesota, New Hampshire, Oregon, Rhode Island, Vermont nebo Washington.

Tyto státy už dříve přijaly regulace, omezující energii z fosilních zdrojů. Jsou v souladu s tím, co v Paříži nasliboval Obama. Teď ujišťují, že je neodvolají. Takže aspoň část (a nezanedbatelná) Ameriky se bude řídit sliby bývalé vlády.

Z toho vyplývá, že dopad Trumpova rozhodnutí na globální emise nemusí být katastrofální.

zdroj: YouTube.com