Poprvé v historii lidstva je na planetě více obézních než podvyživených dětí. Zpráva Unicefu, která analyzovala data z více než 190 zemí, přináší varování, jež nelze ignorovat. Statistiky jsou neúprosné: zatímco na přelomu tisíciletí trpělo podvýživou téměř 13 procent dětí ve věku 5 až 19 let a obézní byla pouhá 3 procenta, dnes se čísla dramaticky změnila. Podváhou je postiženo už jen 9,2 procenta dětí, zatímco obezitou 9,4 procenta. V absolutních číslech to znamená 188 milionů školáků a dospívajících, tedy každé desáté dítě na světě.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o problém bohatých států, kde je jídla nadbytek. Jenže data ukazují, že opak je pravdou. Obezita roste všude – od Tichomoří přes Evropu až po Afriku. V některých pacifických ostrovních státech má obezitu více než třetina dětí, ale vysoká čísla vykazují i Spojené státy, Chile nebo Spojené arabské emiráty. Ve Velké Británii se podíl obézních dětí od roku 2000 zvýšil z 9 na 11 procent.

zdroj: Profimedia.cz

Levné kalorie místo skutečného jídla

Za explozí dětské obezity stojí především vysoce průmyslově zpracované potraviny. Tyto výrobky – sladké limonády, sušenky, cereálie, instantní jídla či mražené polotovary – jsou levné, snadno dostupné a silně propagované. V obchodech zabírají celé regály, pronikají do školních jídelen a díky digitální reklamě se dostávají k dětem rychleji než kdy dřív.

„Obezita je rostoucím problémem. Vysoce zpracované potraviny nahrazují ovoce, zeleninu a bílkoviny právě v době, kdy výživa hraje zásadní roli v růstu, rozvoji mozku a duševním zdraví dětí,“ varuje výkonná ředitelka Unicefu Catherine Russellová. Podle ní už nestačí mluvit jen o dětech s podváhou – malnutricí dnes rozumíme i opačný extrém.

Obezita přitom není problém izolovaný. V mnoha zemích se potkává s klasickou podvýživou. Jihoafrická republika je typickým příkladem. „Jedno z osmi dětí má nadváhu nebo obezitu, zatímco jedno ze čtyř je zakrnělé. To dvojí břemeno utváří zdraví celé generace,“ upozorňuje vědecká ředitelka Nadace Desmonda Tutua Nomathemba Chandiwana. Podle ní je situace o to horší, že děti vyrůstají v prostředí, kde jsou obklopeny levným, nekvalitním jídlem a zároveň neustále vystavovány agresivní reklamě. „Mnoho dětí je doslova terčem neúprosného marketingu fast foodu, a to i ve školách,“ dodává.

zdroj: Profimedia.cz

Zdravotní i ekonomická hrozba

Obezita u dětí není jen otázkou vzhledu nebo životního stylu. Je prokázáno, že zvyšuje riziko diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění i některých druhů rakoviny. Tyto choroby přitom začínají ohrožovat už mladou generaci. Dopady jsou i ekonomické. Unicef odhaduje, že pokud státy nezačnou jednat, do roku 2035 překročí celosvětové náklady spojené s nadváhou a obezitou čtyři biliony dolarů ročně. To je suma, která může ochromit zdravotnictví, sociální systémy i hospodářství zemí po celém světě.

Zpráva ukazuje, že řešení existují. Příkladem je Mexiko, které zakázalo prodej a distribuci vysoce zpracovaných potravin ve školách. Unicef vyzývá vlády, aby přijaly podobná opatření: zpřísnily pravidla pro marketing nezdravých výrobků, zavedly jasnější označování potravin, zdaňovaly sladké a tučné produkty a zároveň podporovaly dostupnost čerstvých a výživných potravin pro všechny rodiny. Klíčové je také zabránit potravinářskému průmyslu v ovlivňování politiky. Zpráva hovoří o „neetických obchodních praktikách“, které brání zavádění skutečně účinných opatření. Podle Unicefu musí být procesy veřejné politiky chráněny před vměšováním výrobců, jejichž byznys stojí na levných kaloriích a prázdných živinách.

Generace na křižovatce

Situace je naléhavá. Dnešní děti vyrůstají v prostředí, které je zároveň ohrožuje hladem i obezitou. Pokud se svět nerozhodne pro zásadní změny, může vyrůst generace, jejíž zdraví bude od základů podlomené – a jejíž nemocnost a ekonomická zátěž se stanou jedním z největších problémů 21. století.

„Obezita se musí začít brát stejně vážně jako podvýživa,“ shrnuje Catherine Russellová. „Budoucnost dětí nesmí být rukojmím levného a nezdravého jídla.“