Švédsko vyšetřovalo Assange sedm let. "Vrchní státní zástupkyně Marianne Nyová dnes rozhodla přerušit předběžné vyšetřování v případu podezření ze znásilnění, které se týká Juliana Assange," uvedla švédská prokuratura. Prokurátorka zdůvodnila svůj krok tím, že nebyla naděje na zatčení Assange "v dohledné budoucnosti". Zdůraznila přitom, že to neřeší otázku Assangeovy viny či neviny.

"Rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování jsme nepřijali proto, že bychom vyhodnotili všechny důkazy v tomto případu, ale proto, že nevidíme možnost ve vyšetřování pokročit," vysvětlila Nyová na tiskové konferenci ve Stockholmu. "Nevyjadřujeme se k vině," dodala. Prohlásila rovněž, že ukončení vyšetřování nijak nesouvisí s možným trestním stíháním Assange v USA. "Rozhodnutí, které bylo dnes přijato, nemá nic společného s možným postupem americké vlády," řekla.

Assange: Propuštění Manningové je ještě důležitější vítězství

Assange na twitteru ujistil, že "nezapomene a neodpustí" těm, kteří stojí za švédským vyšetřováním, které mu znemožnilo vidět své vyrůstající děti a které pošpinilo jeho jméno. Během vystoupení na balkóně ekvádorské ambasády v Londýně pak označil dnešek za důležité vítězství nejen pro sebe, ale i pro systém lidských práv Organizace spojených národů. Opravdová válka teprve začíná, uvedl Assange, který obvinění ze znásilnění vždy odmítal. Za "ještě důležitější vítězství" označil středeční propuštění Chelsea Manningové, která ještě jako Bradley Manning předala utajované informace právě serveru WikiLeaks. Původní třicetiletý trest jí na počátku roku zkrátil někdejší prezident USA Barack Obama.

Pětačtyřicetiletý Assange přebývá na ekvádorském velvyslanectví od roku 2012. Chtěl se tak vyhnout vydání do Švédska, přičemž obvinění ze znásilnění odmítá. Považoval ho za pouhou záminku pro to, aby ho Švédsko dále mohlo vydat do Spojených států, kde by mu hrozil vysoký trest za vyzrazení tajných informací.

Švédka, která Assange obvinila ze znásilnění, označila zastavení stíhání za "skandál" a uvedla, že je "šokována", uvedla její advokátka Elisabeth Fritzová, citovaná agenturou AFP.

Britové hrozí zatčením 

Pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen, uvedla v pátek v reakci na novinky ze Švédska londýnská policie. Odvolává se na zatykač vydaný londýnským magistrátním soudem z roku 2012. Assange se 29. června 2012 odmítl soudu podřídit a metropolitní policie je "povinna zatykač naplnit, pokud by ambasádu opustil", uvedla policie podle agentury Reuters.

Ekvádorský ministr zahraničí Guillaume Long vyzval britské úřady, aby umožnily Assangeovi volnou cestu z ambasády, což by mu umožnilo odjet do jihoamerické země, jež mu udělila azyl již před pěti lety. "Ekvádor vítá rozhodnutí upustit od obvinění... Evropský zatykač již není platný. Británie nyní musí zajistit volný průchod," uvedl na twitteru šéf ekvádorské diplomacie.

Americký prezident Donald Trump minulý měsíc řekl, že by podpořil jakékoli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti USA Assange obvinit. Server WikiLeaks na svém twitterovém účtu napsal, že Británie odmítá potvrdit či vyvrátit, zda dostala z USA žádost o vydání Assange.

"Toto je naprosté vítězství Juliana Assange. Nyní má možnost opustit ambasádu, pokud chce. Assangeův případ jsme vyhráli. Je samozřejmě šťastný a cítí úlevu. Vadilo mu, že to trvá tak dlouho," řekl nicméně švédskému rozhlasu Assangeův švédský právník Per Samuelsson.

Assange se proti evropskému zatykači ve Švédsku několikrát odvolal, naposledy na začátku května. Soudci však odmítali vzít v potaz mimo jiné i stanovisko pracovní skupiny pro svévolné zadržování při OSN, která v roce 2016 doporučovala evropský zatykač na Assange zrušit. To se stalo až v pátek.

Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil mimo jiné statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv, diplomatických depeší nebo kolem 8000 stran dokumentů o programovém arzenálu CIA.