Dnes je sobota 28. května 2022., Svátek má Vilém
Počasí dnes 17°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Summit EU chce výrazně posílit obranné výdaje kvůli Rusku

Aktualizováno: Summit EU chce výrazně posílit obranné výdaje kvůli Rusku
Summit v noci na dnešek deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“, žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku.

(AKTUALIZOVÁNO, 17:12) V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí lídři zemí EU soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles. Podle předsedajícího summitu Charese Michela jsou navíc země připraveny poskytnout další peníze na výzbroj pro Ukrajinu čelící ruskému útoku.

Lídři se dva týdny po zahájení ruského útoku sešli v zámku poblíž Paříže na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země nyní evropskému bloku předsedá. Macron patřil již dříve k vůdcům prosazujícím posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se však k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Šéfové států se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by unie měla investovat.

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení.

Podle Michela se lídři rovněž shodli, že poskytnou dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na financování zbraní pro Ukrajinu. Stejnou částku z unijního obranného fondu již členské země schválily minulý týden, kdy se shodli na vůbec prvním společném poskytnutí zbraní mimounijnímu státu.

(12:45, původní zpráva) Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, který ale zmínil také určité neshody mezi jednotlivými členy unie. Hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT.

„Jak víme, tak cesta nějaké země do Evropské unie trvá někdy roky, někdy i desítku let, ale tady chceme dát jasně najevo: My o vás stojíme,“ řekl předseda české vlády v souvislosti s debatami o možném vstupu Ukrajiny do unie. Podle Fialy nikdo z lídrů sedmadvacítky nechce Ukrajině „zavřít dveře“.

Ukrajina a EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podepsal žádost o přijetí své země do EU, a to jen několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise (EK) či Evropský parlament (EP) na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí unie ale nepanuje shoda ohledně dalšího postupu. Summit v noci na dnešek deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“, žádný závazek ani časový horizont pro její přijetí ale nestanovil.

„Byla o tom diskuse... Některé státy by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině, mezi takové státy patří Česká republika,“ komentoval Fiala čtvrteční jednání, která se protáhla do pozdních nočních hodin. Česko společně s dalšími východními zeměmi EU prosazuje, aby blok urychleně Ukrajině přiznal status kandidátské země pro vstup.

Mezi tyto státy se řadí i Litva, jejíž prezident Gitanas Nauséda ráno médiím řekl, že cítí určitý pocit zklamání. „Přál bych si, aby mohla Ukrajina hned dostat kandidátský status, ale nebylo to možné,“ citoval jej server Politico. Zrychlený postup ve věci členství Ukrajiny odmítají země jako Nizozemsko či Belgie. Belgický premiér Alexander de Croo dnes poznamenal, že přijímací proces vyžaduje řadu reforem a že je potřeba splnit všechny náležitosti.

Lídři členských zemí unie nyní budou čekat na vyjádření Evropské komise, která slibuje stanovisko k žádosti Ukrajiny v řádu týdnů, proti obvyklým měsícům. Rozhodování je ovšem na členských státech, přičemž i udělení kandidátského statusu musejí schválit všechny vlády. Tento krok přitom ještě nemusí nic znamenat: Turecko bylo oficiálně prohlášeno za kandidáta pro vstup do EU před více než 20 lety.

V noci na dnešek také Evropská rada oznámila, že je připravena rychle připravit další protiruské sankce reagující na invazi na Ukrajinu, žádné konkrétní kroky ale prohlášení nezmiňuje.

Příliš konkrétní při ranním brífinku nebyl ani premiér Fiala. „Já nechci předjímat ten balíček sankcí, než bude schválen,“ řekl českým novinářům. „Ale myslím si, že máme ještě prostor,“ dodal. Vyjádřil názor, že ještě může být k diskusi otázka zpřísnění kroků kolem platebního systému SWIFT, z něhož se Západ rozhodl prozatím vyloučit sedm ruských bank.

Zejména pobaltské státy prosazují úplné odstřižení ruských bank od tohoto systému klíčového pro hladké mezinárodní platby, jiné země ale mají obavy z nemožnosti platit Rusku za plyn. Sankce týkající se samotného dovozu plynu či ropy zase kategoricky odmítá Maďarsko. Unie se mezitím chce soustředit na důsledné vymáhání už zavedených sankcí a snaží se „zacpat všechny díry, kterými by se ty sankce daly obcházet“, jak dnes řekl český premiér Fiala.

Zdroje: