Dnes je pátek 20. května 2022., Svátek má Zbyšek
Počasí dnes 28°C Místy bouřky

Stěrače stírají! Za tento vynález vděčíme ženě

Stěrače stírají! Za tento vynález vděčíme ženě
Májový deštíček je fajn - ale bez stěračů tak trochu problém | zdroj: Profimedia

Jezdit v podzimní plískanici bez stěračů by bylo prakticky nemožné. Sluší se připomenout, že za tento vynález vděčíme ženě - farmářce a obchodnici s realitami, jíž se ale za života velkého uznání nedostalo. Stěrače si nechala patentovat před 118 lety.

Na chlad a průvan si paní Mary Andersonová (1866-1953) z Alabamy věru nepotrpěla. Když v zimě roku 1902 realitní makléřka a statkářka při jedné návštěvě New Yorku jela tramvají a táhl na ni studený vzduch, všimla si, že řidič má otevřené okénko. Nic jiného mu ostatně nezbývalo: Déšť se sněhem mu natolik zaneřádil přední sklo, že neviděl ani na krok.

To šikovné dáme vnuklo nápad. Začala koumat a dumat a 10. listopadu 1903 získala patent na pohyblivé rameno s gumovou stěrkou, které se ovládalo pákou zevnitř a stíralo přední okénko. První stěrač byl na světě, nebo přesněji řečeno první stěrač, který fungoval, protože podobná dřívější zařízení nebyla příliš účinná. Kupodivu ale automobilky nejevily o vynález zvláštní zájem. Výrobci byli přesvědčeni o tom, že by stěrače spíš šoféry při jízdě rušily.

A tak paní Andersonová nechala vynalézaní a nadále se věnovala hlavně obchodování s realitami. Když jí patent po 17 letech vypršel, automobil už byl masovým fenoménem. Bez stěračů se vozy samozřejmě neobešly, byť toto zařízení bylo původně zamýšlené především pro tramvaje. Jako první standardně své modely aut vybavoval stěrači Cadillac od roku 1922.

David proti Goliášovi

Další vylepšení následovala, vedle zadního stěrače například i intervalový spínač. S tím přišel jedenáct let po smrti Andersonové rovněž Američan – Robert Kearns. Za nápadem nepřímo stál incident na jeho vlastní svatbě, kdy dostal vystřeleným špuntem od šampaňského do oka a de facto na něj oslepl. Cesta ve slabším dešti se stále kmitajícími stěrači mu šla kvůli takto poškozenému zraku natolik na nervy, že se snažil najít řešení - nejlépe tak, aby stěrače stíraly více či méně v intervalu mrknutí oka. V roce 1964 si dal patentovat svůj intervalový spínač.

Zpočátku také vyšel naprázdno, podobně jako Andersonová. Automobilky jeho nápad odmítaly, nicméně později jeho vynález ukradly a od roku 1969 jej začaly používat ve svých autech - aniž by z toho Kearns měl jediný cent. Vynálezce to tak nenechal, s desítkami automobilek se pustil do právní bitvy a v 90. letech vysoudil milionové odškodné. Jeho příběh byl nakonec zfilmován pod názvem Boj o patent (Flash of Genius).

Zdroje:
Vlastní