Na počátku vynálezu nerozbitného, nebo přesněji řečeno bezpečnostního autoskla stála náhoda, v tomto případě spíš přímo nehoda. Francouzský malíř, skladatel a chemik Édouard Bénédictus (1878-1930) experimentoval ve své laboratoři s různými látkami. Jednu lahvičku s kolodiem (roztokem nitrocelulózy v diethyletheru a ethanolu) zapomněl zazátkovat, látka vyprchala a na stěnách lahvičky po sobě zevnitř zanechala neviditelný film. V roce 1903 následovala další náhoda, když se chemik ze žebříku pro něco natahoval na vysokou poličku, o zmíněnou lahvičku zavadil a shodil ji na zem.

Střepy znamenají štěstí, řekl si možná. Otočil se, aby po sobě tu spoušť zametl – a nestačil se divit. Lahvička sice byla rozbitá, ale držela pohromadě a zachovala svůj tvar. Vnitřní zaschlý film střepům zabránil v tom, aby se rozletěly po celé místnosti.

Na tento incident si chemik po čase vzpomněl, když se dočetl o dívce, kterou při autonehodě ošklivě pořezaly střepy z roztříštěného předního skla. Nebyla jediná, rozbité sklo bylo často při haváriích příčinou velmi těžkých zranění. Benedictus se pustil do experimentování a v roce 1903 vymyslel princip vrstveného skla, kdy se mezi dvě tabulky vloží netříštivá fólie.

V roce 1909 přihlásil Benedictus patent na svůj Triplex, který ovšem zpočátku nenalezl uplatnění v automobilovém průmyslu, jak by se dalo očekávat, ale na bojištích první světové války – na výrobu čoček do plynových masek. Bezpečnostní sklo začal do svých aut jako první montovat až Henry Ford v roce 1919 a o deset let později se stalo standardem pro všechny jeho vozy.

Složení, způsob výroby i možnosti a šíře použití bezpečnostního skla se od té doby samozřejmě velmi změnily a vylepšily, původní nápad a vynález ale všestranně talentovanému Francouzovi už nikdo nevezme. Za život mu denně vděčí tisíce lidí, třebaže on sám ve dvacátých letech nechal vědu vědou a soustředil se hlavně na výtvarné umění. Známý byl především svými kreacemi ve styl art deco.

Cinéraires z roku 1924 od Édouarda Bénédictuse, všestranně talentovaného umělce a vynálezce | zdroj: Profimedia