„Systémové řešení máme nachystané, upravíme obecný valorizační mechanismus včetně předčasných důchodů. To je nutná věc,“ řekl Fiala. Ti, kdo valorizační mechanismus vytvořili, si podle ministerského předsedy uměli představit maximálně pětiprocentní inflaci. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na začátku února uvedl, že návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování.

Stejně jako Jurečka i Fiala uvedl, že vláda mimořádnou valorizaci důchodů letos očekávala, ale s dopady na rozpočet pro tento rok do 20 miliard korun. Že by měly být mnohem vyšší, přes 35 miliard korun, podle něho způsobil až skokový nárůst inflace mezi prosincem a lednem.

Díky jednorázovému snížení červnové valorizace stát letos ušetří zhruba 20 miliard korun. Snížení výdajů v dalších deseti letech Jurečka odhadl na 316,4 miliardy korun. „My teď musíme reagovat na mimořádnou valorizaci ve výši, ve které ji nikdo nečekal, aby nám to nenavýšilo základnu na pořád do budoucna. Teď by to bylo 35 miliard, příští rok 58 miliard. To nejde,“ poznamenal Fiala.

Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by rostl o 1770 korun. Vláda navrhla jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy Kč. Sněmovna návrh schválila v sobotu, dostane ji nyní k projednání Senát a následně k posouzení prezident.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop v ČT dnes řekl, že změna ve valorizacích je nespravedlivá vůči lidem, kteří půjdou do důchodu letos nebo příští rok, protože budou mít důchody nižší. Systém by se měl nastavit tak, aby v době vysoké inflace rostly hlavně nízké důchody, uvedl.

Ekonomka a členka NERV Helena Horská uvedla, že systém valorizace důchodů nebyl dlouhodobě připravený na velké výkyvy v cenách nebo v reálných mzdách. Důchodový systém podle není v současném stavu dlouhodobě udržitelný. Uvedla, že vláda by měla dělat změny nejen v důchodovém systému, ale například i v daních. 

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu. Lidé s vyšší penzí si tak polepší víc.

Vláda nebude zavádět obecně regulační poplatky u lékaře, slibuje Fiala

Vláda nebude zavádět obecně regulační poplatky u lékaře, řekl dále v Otázkách Václava Moravce premiér. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podle něj dříve hovořil pouze o poplatcích na pohotovosti a urgentním příjmu.

Mladé frontě Dnes Válek řekl, že lidé zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Poplatek by podle něj mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Lidé v současnosti platí za využití lékařské a zubní pohotovostní služby 90 korun. Vedle pohotovostí ale v Česku fungují také urgentní příjmy zdravotnických zařízení, které lidé podle Válka nadužívají.

„Ministr zdravotnictví nemluvil obecně o regulačních poplatcích. Bavil se pouze o regulačních poplatcích na pohotovosti a u urgentního příjmu, což je dlouhodobý problém a požadavek České lékařské komory. Mimochodem na pohotovosti ten poplatek je, takže tu nemluvíme o ničem jiném,“ poznamenal Fiala. „Regulační poplatky u lékaře naše vláda zavádět nebude,“ dodal premiér.

Češi začali platit regulační poplatky v lednu 2008 - u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Jednotlivé poplatky se pak časem měnily a zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstal jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Šéf České lékařské komory Milan Kubek v listopadu v ČT uvedl, že poplatek za pohotovost neplní regulační funkci. Mohl by se podle něj zvýšit z 90 na 200 korun. Válek tehdy uvedl, že pokud mu komora návrh přednese, otevře o něm diskusi na vládě.