Rusové se ovšem v hodnocení Junckerova návrhu celkem rozešli. Třeba senátor Vladimir Džabarov za tím vidí snahu Evropy ubránit se americkému tlaku. "Myslím, že je to pokus Evropy prohlásit se za samostatného hráče, jak ve sféře obrany, tak i ve sféře zahraniční politiky," prohlásil ruský senátor.

Komentátor portálu Rosbalt Ivan Preobraženskij v tom zase vidí snahu Francie získat navrch nad Německem, které jako hospodářský tahoun diktuje podmínky, což se Paříži příliš nezamlouvá.

"Ačkoli Francie disponuje jadernými zbraněmi, sedí v Radě bezpečnosti OSN a aktivně se účastní mírových operací po celém světě a především v Africe, čímž se jakoby stává 'vojenskou tváří' Evropy, Německo je pořád ekonomicky výkonnější a neúnavně o tom připomíná. Francie by evidentně chtěla obnovit rovnováhu sil, což by právě umožnilo vytvoření jednotné armády. Vliv Paříže na evropské záležitosti by okamžitě výrazně stoupl," píše komentátor.

Předseda senátního zahraničního výboru Konstantin Kosačov zase soudí, že na společnou armádu Evropa nemá, respektive nebude schopná platit jak svou účast v NATO, tak i společné evropské jednotky.

"Dvě armády, přičemž v rámci prakticky stejné skupiny evropských států, Evropa nepotřebuje a nemá na to, zvlášť v nejbližších letech," prohlásil Kosačov.

Člen parlamentního obranného výboru Franc Klincevič se zase rozčílil, že si Západ plánuje vytvoření další vojenské síly jako doplněk k NATO, a "přitom mají tu drzost vyčítat Rusku jakousi agresivitu".

O možnosti vytvoření společné evropské armády se přitom mluví už řadu let. Veškeré debaty zatím narazily na problém, že jednotlivé evropské země nemají stejnou vojenskou politiku, což by založení jednotné armády bránilo.