Špinavé volby v říši drog a násilí

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Mexiko zažilo jedny z nejkrvavějších voleb v historii, při kterých umírali političtí kandidáti, byli napadáni novináři a demonstranti brali útokem volební místnosti. A tak se ukázalo, že se prezidentovi Enriquemu Nietovi navzdory slibům nedaří utlumit násilí ve válkou zmítané zemi. 

Portréty některých z více než čtyř desítek unesených studentů

Portréty některých z více než čtyř desítek unesených studentů,zdroj: Profimedia.cz

Enrique Hernández se stal symbolem průběžných voleb v Mexiku, aniž by jich vůbec dožil. Kandidát na starostu za levicové protestní Hnutí národní obnovy (MORENA) byl zavražděn ještě několik týdnů před nimi – z projíždějícího auta, zatímco řečnil na předvolebním mítinku.

Zodpovědnost za Hernándezovu smrt nese kartel Los Caballeros Templarios, tedy templářských rytířů (nábožensky založená zločinecká organizace, která vládne na většině území federálního státu Michoacán).

Politik, původně docela obyčejný učitel, se provinil tím, že proti samozvaným templářům veřejně vystupoval a organizoval skupiny sebeobrany. Za to musel zemřít.

Hernández byl pouze jednou z 23 politických obětí těchto voleb do Kongresu, guvernérských postů a místních zastupitelstev. Řada dalších nepohodlných kandidátů byla unesena nebo alespoň napadena a přinucena svou kandidaturu stáhnout.

Oběťmi násilí se stali také nezávislí novináři, kteří se nebáli ukazovat veřejnosti nákupy hlasů a odmítali psát na objednávku drogových kartelů. Bezpečnostní expert z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) Raúl Benítez označil letošní volby za "nejšpinavější volby od demokratizace Mexika". 

Pro prezidenta Enriqueho Peña Nietu to bylo hořké vítězství. Obhájil sice křehkou většinu své koalice ve Sněmovně reprezentantů, avšak definitivně zklamal v očích veřejnosti se slibem ukončit spirálu násilí, se kterým se před třemi lety jako nadějný mladý kandidát dostal do čela druhé největší latinskoamerické země.

Kromě všudypřítomného násilí zavládlo v Mexiku především celospolečenské zklamání.

To bylo ve volbách cítit na každém kroku. Například právě ve státu Michoacán, kde zmíněný učitel Enrique Hernández vyhrál volby po vlastní smrti. Jeho politická strana ho symbolicky ponechala na kandidátní listině a zavražděný učitel posbíral většinu hlasů.

Nebo ve státech Guerrero, Oaxaca, Chiapas, Hidalga a Chihuahua, kde široká koalice pod vedením radikálních učitelů spálila stovky tisíc hlasovacích lístků a zabránila otevření více než čtyřech stovek volebních místností, a to především s odkazem na žádost o konečné vyšetření a nalezení zmizelých 43 studentů z loňského roku, kteří byli podle mexických úřadů uneseni a zavražděni drogovým kartelem za asistence policie.

Anebo třeba na severu ve státě Nuevo León, kde se poprvé v mexické historii stal guvernérem nezávislý kandidát Rodríguez Calderón známý jako "El Bronco". Ten dokázal přes bojkot ze strany velkých médií porazit kandidáty největších politických stran, a to především svým ostrým jazykem a alespoň rétoricky nekompromisním vystupováním vůči drogovým kartelům a partajní korupci.

Zklamání a zlost dali najevo voliči také ve volbách celkově, když celých pět procent z nich vhodilo prázdný nebo neplatný hlasovací lístek, což je více než dvojnásobek proti volbám minulým. A v samotném Kongresu bude společenskou nespokojenost reprezentovat právě zmiňované nové hnutí MORENA, obdoba řecké Syrizy nebo španělských Podemos, jež získala čtvrtý největší balík hlasů.

Výbuchy nespokojenosti na žádné úrovni ovšem nedokázaly změnit celkovou politickou realitu Mexika, ve které bude čím dál neoblíbenější Nieto vládnout ještě tři roky – díky fragmentaci opozice opřený o většinu v Kongresu.

Spirála násilí ve velké části země znovu potvrzená uplynulými volbami se přitom bude určitě točit dál. Přes své sliby prezident nenašel jinou strategii v boji proti drogovým kartelům než jeho předchůdce Felipe Caldéron, když masově nasazuje armádu.

Stejně jako tisíce rozmístěných vojáků nedokázalo zabránit ozbrojeným střetům v průběhu volební kampaně a voleb samotných, nedokáže vojsko vyřešit rychlý rozklad autority státu a přechod rozsáhlých oblastí pod přímou vládu mocných kartelů. A tak se dá čekat, že se Peña Nieto raději jako doposud zaměří pouze na ekonomické reformy, jako bylo uvolnění státního monopolu na těžbu ropy nebo nový komunikační zákon.

V tomto ohledu je jeho vláda o poznání úspěšnější.

Tagy: zahraničí Mexiko mexická politika drogová válka v Mexiku

Zdroje: Vlastní