Dalo by se říct, že latinoskoameričtí prezidenti a prezidentky nezažívají svoje nejšťastnější období. Většina současných hlav států z levé i pravé části politického spektra se musí potýkat s drastickým poklesem popularity, doprovázeným v některých případech i masovými protesty, jaké nyní trápí prezidenta Brazílie nebo prezidentku Chile. Nejmocnější muž Mexika, Enrique Peña Nieto, v tomto ohledu není žádnou výjimkou. I když může být až s podivem, nakolik se mu daří své vlastní postavení v druhé nejdůležitější zemi Latinské Ameriky ještě zhoršit. Naposledy oficiálním pozváním Donalda Trumpa.

Mexiko zažilo jedny z nejkrvavějších voleb v historii, při kterých umírali političtí kandidáti, byli napadáni novináři a demonstranti brali útokem volební místnosti. A tak se ukázalo, že se prezidentovi Enriquemu Nietovi navzdory slibům nedaří utlumit násilí ve válkou zmítané zemi. 

V Mexiku ve středu místního času protestovaly desetitisíce lidí kvůli uneseným dětem. V mexickém státě Guerrero letos v září zmizelo 43 studentů a dodnes jsou nezvěstní. Aktivisté a jejich blízcí se dožadují vysvětlení.