Trvalo několik dlouhých měsíců, než se mexické vládě podařilo znovu zatknout "nepřítele číslo jedna", Joaquína Guzmána. Dopadení šéfa kartelu Sinaloa známého jako El Chapo (Prcek) provázely jako obvykle bizarní okolnosti. Drogový boss se zřejmě nechal vystopovat kvůli přípravě vlastního životopisného filmu. Mimo to ještě stihl za dobu svého skrývání poskytnout sedmihodinový rozhovor Seanu Pennovi kdesi v džungli a dál s ním komunikoval přes mobilní telefon a videozprávy doručované kurýrem. A při útěku před zasahujícími mexickými mariňáky se klasicky pokusil zmizet do sítě podzemních tunelů. Ostatně právě tunely se prcek Guzmán proslavil.

Dva nejhledanější zločinci současnosti, každý z jiného koutu planety, se dostali do křížku. Šéf drogového kartelu Joaquin Guzmán vyhrožuje likvidací vůdci Islámskému státu a jeho mužům. Co mu na Bagdádím vadí? 

Ačkoli to tak američtí politici rádi interpretují, do Spojených států neutíkají nelegálně zdaleka jen ekonomičtí migranti z Mexika. Často jsou to uprchlíci z nejnásilnějších států světa ve Střední Americe. Například z El Salvadoru, země uprostřed nevyhlášené války a bez naděje na zlepšení.

Mexiko zažilo jedny z nejkrvavějších voleb v historii, při kterých umírali političtí kandidáti, byli napadáni novináři a demonstranti brali útokem volební místnosti. A tak se ukázalo, že se prezidentovi Enriquemu Nietovi navzdory slibům nedaří utlumit násilí ve válkou zmítané zemi. 

Nejkrvavější a nejbrutálnější vojenský konflikt současnosti se neodehrává v Afghánistánu, Iráku nebo Sýrii, ale v Mexiku. Jde v něm o drogové miliardy. 

Ohavné metody nejradikálnějších islamistů v Sýrii a Iráku děsí celý svět. Islámský stát přitom není první ani jediná zločinecká organizace, která spojila absolutní brutalitu se skvělou mediální sebeprezentací. Naopak se toho může ještě hodně naučit - od mexických kartelů.