Spasitel Jurečka zachránil Česko před suchem a nekvalitními potravinami
18. 7. 2017 – 20:43 | Komentáře | Dalibor Olšanský
Po bilanční schůzce premiéra Bohuslava Sobotky s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou to skoro vypadá, že si už v podstatě nemáme na co stěžovat. Lidovecký bojovník se suchem a nekvalitními potravinami si od svého šéfa vyslechl chválu a pak se ještě pro jistotu bez mrknutí oka pochválil sám. A jak že tedy Jurečka zachránil naše žaludky a zajistil schnoucímu Česku vodu?
Česko se kvůli suchu trápí už dlouho. Extrémní sucha jsme zažili předloni a nijak růžová situace nebyla ani v loňském roce. Zatímco lidé ve městech zatím zhoršující se situaci příliš nepociťují, v regionech dobře vědí, o čem je řeč.
Bez povšimnutí vlády to sice nezůstalo, ale tím to také skončilo. Jurečkův resort zpracoval slovy Sobotky "koncepci na omezení následků sucha a 12 naprosto konkrétních dotačních programů na omezení následků sucha". "Omezení následků sucha" by přitom mělo být úplnou samozřejmostí.
Chválu by si naopak byla bývala zasloužila preventivní opatření, která by Česko připravila na kritická suchá období. Nic takového ovšem Jurečka nepřipravil. Ministerstvo se pod jeho vedením věnovalo distribuci peněz mimo jiné na rozvoj závlah (loni na to vyčlenilo 133 milionů) či na výstavbu malých nádrží (127 milionů za loňský rok). Více než miliardu korun vyčlení do roku 2021 na odbahnění existujících rybníků či výstavbu dalších.
Shrnuto a podtrženo – vysadíme pár stromů, seškrabeme bláto z nádrží, problém jako takový ať řeší někdo jiný. Jurečka zkrátka bojuje proti suchu dotacemi, tedy přesně tuctem dotačních opatření. Když není voda, rozdáme dotace. Když o něco později během brífinku mluvil o tom, že by byl rád, aby jeho resort (pokud se ho bude muset vzdát) převzal "rozumný hospodář", jeden by se musel smát. Pokud tedy zrovna nemá prázdnou studnu.
O stavbě velkých vodních děl, která jsou pro Česko z pohledu vodního hospodářství životně důležitá, nepadlo ani slovo. Žádný koncept dlouhodobého řešení problémů se suchem Jurečka nepřinesl.
Obdobně to vypadalo i s bojem za české žaludky, za který se Jurečka neopomněl pochválit. Pokud byste snad nabyli dojmu, že díky lidoveckému ministrovi teď máte v obchodech kvalitnější potraviny, můžete se zase uklidnit. Jde jen o nálepky.
Jurečkou zmiňovaná legislativa o potravinách (180/2016 Sb. upravující dřívější zákon č. 110/1997 Sb.) definuje, jaké výrobky se můžou honosit nálepkou "české".
(1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy "česká potravina", grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud
a) 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, nebo
b) součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek.
(2) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy "vyrobeno v České republice" nebo slovy, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky.
Celé znění zákona ZDE.
To je od Jurečky velmi milé a jistě i záslužné. České spotřebitele však netrápí zdaleka tolik, jaká vlajka je na obalu, který hned vyhodíte, ale co je uvnitř. Všímavá Sobotkova vláda samozřejmě o problému s dvojí kvalitou potravin už ví. Neumí však nic jiného, než pokrčit rameny a slíbit, že bude pokračovat v tlaku na unijní půdě.
"Tady je věc, která je, myslím, pro nás velmi aktuální, a to je otázka dvojí kvality potravin. My jsme využili dnešního setkání s panem ministrem Jurečkou, abychom se dohodli na další strategii, kterou tady budeme uplatňovat směrem k Evropské unii, k Evropské komisi, našim partnerům v rámci Evropské unie. Já se zítra zúčastním jednání V4 a budu chtít, aby agenda dvojí kvality potravin byla zítra předmětem jednání mezi premiéry Česka, Slovenska, Maďarska a Polska.
Shodli jsme se také na tom, že je potřeba pokračovat v tlaku na Evropskou komisi, aby se téma dvojí kvality potravin řešilo na evropské úrovni. Jestliže tady jsou šizeni spotřebitelé v naší zemi, jestliže jsou jim poskytovány zavádějící informace v situaci, kdy kupují zboží od stejného výrobce, je to stejná značka, je to stejný obal a je tam jiný obsah, tak je to věc, kterou musíme hlídat z pohledu evropských pravidel.
Tady si myslím, že je ta role Evropské komise naprosto nezastupitelná. Nemůžeme podle mého názoru spoléhat na to, že to vyřeší jednotlivé členské země v situaci, kdy máme společný trh, po kterém se tyto výrobky pohybují," prohlásil Sobotka.
Záměrně uvádíme celou citaci bez krácení jako dokonalou ukázku rétorické ekvilibristiky, jak říct mnoho a zároveň vůbec nic. Otázkou každopádně je, proč bychom se "nemohli spoléhat na to, že to vyřeší jednotlivé členské země"? Není právě tohle jedna z povinností státu – chránit své občany i v rámci jejich spotřebitelských práv? Proč místo tlachání v rámci bezzubé Visegrádské čtyřky to Sobotkův kabinet včetně Jurečky neřeší přímo s řetězci, které sem vozí druhojakostní potraviny?
Bilanční schůzka Sobotky s Jurečkou celkově vzato vypadá jako špatná reklama na odcházející členy vlády. Premiér v nich bude pokračovat, v nadcházejících týdnech se sejde i s dalšími ministry, aby zhodnotil, co se jeho kabinetu podařilo. Otřepanými politickými frázemi a plácáním se po ramenou si reputaci jen těžko zachrání. Mohl na poslední chvíli alespoň překvapit voliče a pro změnu shrnout, co se jeho vládě nepodařilo. Výsledek by byl sice stejný, aspoň by to ale byla příjemná změna.