Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne tedy už na letošní podzimní sněmovní volby.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb. Zásahy ÚS do čtyř paragrafů volebního zákona jsou dílčí, senátoři, kteří se na soud obrátili už v roce 2017, neuspěli ve všem.

„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Říjnové volby

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.

„Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.

Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.

Chystá se jednání politických stran

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neprodleně svolá jednání s ostatními politickými stranami kvůli rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) zrušit část volebního zákona. Hamáček to dnes uvedl na twitteru. Ministerstvo vnitra na jednání představí možné alternativy řešení, dodal vicepremiér. Nález soudu respektuje, doplnil.

Soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne tedy už na letošní podzimní sněmovní volby.

„Respektuji verdikt ÚS. Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde vnitro představí možné alternativy řešení,“ uvedl Hamáček. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová na twitteru uvedla, že se zrušením části volebního zákona bude zabývat ve čtvrtek stálá komise pro Ústavu, která má projednávat pandemické zákony.

Předsedy ostatních stran Hamáček postupně kontaktuje, schůzka by se mohla konat v úterý. Strany by si podle něj měly nejprve vyjasnit, jaký počet volebních krajů by preferovaly. Potřebují to vědět brzy kvůli přípravě kandidátních listin. Za „nejčistší“ by považoval Hamáček to, kdyby ČR tvořila jeden obvod a byla by jediná kandidátka za každou stranu v celé zemi, i když by to bylo pro vnitro logisticky nejkomplikovanější.

Další možností je podle Hamáčka zachovat 14 krajů a změnit způsob přidělování mandátů. „Že by se počty počítaly za celou ČR, tím se stanovil počet mandátů a až pak by se distribuovaly podle krajů,“ řekl. Řešením by mohlo být také použít místo d'Hondtovy metody například Hareovu kvótu, případně sloučit pro účely voleb některé kraje. „Vnitro je připraveno velmi rychle ten návrh napsat a poslat do legislativního procesu,“ uvedl Hamáček.

Opoziční strany rozhodnutí vítají

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) akutní výzvou k přijetí volební novely. Senát je připraven jednání se Sněmovnou iniciovat, uvedl dnes Vystrčil na twitteru. Kvůli přípravě novely, která by byla přijatelná pro obě parlamentní komory, se sejde senátní ústavní komise, oznámil dnes její předseda Zdeněk Hraba (za STAN).

Opoziční strany vítají zrušení části volebního zákona Ústavním soudem (ÚS). Povede k narovnání pokřiveného prostředí a napraví dosavadní diskriminační systém, uvedli jejich představitelé na dotaz ČTK a na sociálních sítích. Zástupci stran také vybízejí ke konstruktivnímu jednání všech politických stran o novém znění volebního zákona.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ČTK sdělil, že Ústavní soud potvrdil dlouhodobý názor Pirátů i Starostů a nezávislých, že hlasy voličů musí mít stejnou váhu. „Aditivní klauzule byla pozůstatkem opoziční smlouvy, dlouhodobě jsme prosazovali její snižování,“ uvedl Bartoš. Nutnost, aby koalice získaly pro vstup do Sněmovny násobně více hlasů než jednotlivé strany, podle něj deformovala rovnou politickou soutěž a omezovala spolupráci politických subjektů.

Piráti a Starostové jsou podle něj připraveni jednat tak, aby se volební zákon rychle doplnil a volby se mohly řádně konat. „Věřím, že ve Sněmovně i Senátu najdeme rychlou shodu, první schůzka má proběhnout již v úterý. Na koaliční spolupráci Pirátů a Starostů se verdiktem Ústavního soudu samozřejmě nic nemění,“ uvedl Bartoš.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka napsal, že rozhodnutí vede k narovnání pokřiveného prostředí. „Aby hlasy voličů v menších krajích, kteří volí strany výsledkem pod deset procent, nebyly diskriminovány jako doposud. Za KDU-ČSL jsme připraveni vést konstruktivní jednání s ostatními stranami, abychom našli řešení,“ dodal. Bývalý šéf lidovců Marek Výborný dodal, že doufá v odpovědnost všech politických stran. „Mantinely jsou stanoveny Ústavním soudem a je na nás, aby žádná ústavní krize nehrozila,“ uvedl.

Podle Starostů dalo rozhodnutí ÚS za pravdu názoru, že dosavadní systém byl diskriminační a porušoval ústavně garantované právo rovnosti hlasů. „Teď je díky práci senátorů šance to změnit,“ uvedl šéf STAN Vít Rakušan. Starostové jsou podle něj připraveni na urychlené společné jednání zástupců všech stran. „Musí začít připravovat takovou změnu volebního zákona, která bude spravedlivá pro všechny občany naší země a každý volič v letošních volbách bude mít stejnou váhu hlasu a nebude se cítit volebním systémem bitý,“ dodal.