Dnes je úterý 13. dubna 2021., Svátek má Aleš
Počasí dnes 0°C Občasný déšť se sněhem

Do Poslanecké sněmovny se bude volit 8. a 9. října, rozhodl prezident

Do Poslanecké sněmovny se bude volit 8. a 9. října, rozhodl prezident
Vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana | zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman, termín musí ještě spolupodepsat premiér. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.

Zeman vypsání voleb na začátek října avizoval v sobotu ve svém vánočním poselství. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. "S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní," řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.

Zeman měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například roce 2017 říjnový termín voleb do sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním. Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.

Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri. "Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň, a na tu lze použít do voleb 90 milionů. A to ať už jste jedna strana, nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch," napsal na twitteru. Poukázal tak na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly v roce 2017 na volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů. Před minulými sněmovními volbami začal platit limit omezující volební výdaje na 90 milionů korun.

Podle ústavy se volby do obou komor parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením. Zeman tak mohl vybírat termín v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. Strany a hnutí nyní mají čas na předložení kandidátních listin do 3. srpna.

Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala. Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 25,900 26,000
USD 21,650 21,790
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma