Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než při běžné jízdě.

Soudní dvůr Evropské unie ve čtvrtečním rozsudku uvedl, že výrobce nesmí instalovat "vypínací zařízení, která při registrační kontrole systematicky vylepšují výkon systému ke kontrole emisí vozidla, aby se dosáhlo jeho registrace".

Už v květnu advokátka Soudního dvora EU sdělila, že byl software ve vozech koncernu Volkswagen v rozporu s unijními pravidly. Soud se většinou řídí posudky advokátů.

Rozhodnutí Soudního dvora EU potvrzuje podle tuzemského sdružení poškozených vlastníků aut Safe Diesel jeho trvalý názor, který zastává už více než pět let v řadě soudních řízení.

"Soudní dvůr EU, jehož rozhodnutí jsou vysoce závazná i pro české soudy, postavil najisto, že koncern Volkswagen jednal i vůči 165 000 Čechů protiprávně, a svým jednáním tedy své zákazníky logicky poškodil. Soudy zabývající se žalobami společnosti Safe Diesel by tak již měly řešit pouze otázku výše vzniklé škody a po letech soudních sporů konečně zasažené spotřebitele odškodnit," uvedl mediální zástupce Safe Diesel Ondřej Píša.

Takzvanou aférou dieselgate se zabýval i Spolkový soudní dvůr v Německu. Ten rozhodl, že majitelé naftových aut, kteří o emisních podvodech koncernu Volkswagen věděli už v roce 2015, ale žalobu se rozhodli podat až v roce 2019 či později, se náhrady škod domáhat nemohou. Podle nejvyššího německého soudu se tak na emisní skandál vztahuje tříletá promlčecí lhůta.