Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 korun na 1800 korun. Pozměňovací návrh předpokládal i zvýšení hranice v případě poplatků vybíraných podle objemu a podle hmotnosti. O úpravě hlasovala sněmovna dvakrát. První zamítnutí zpochybnila ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) kvůli výsledku svého postoje. Ani ve druhém hlasování ale dolní komora pozměňovací návrh neschválila.

O zvýšení limitu poplatku za odpad se mezi poslanci rozhořela debata. Proti se stavěli poslanci opozičního hnutí ANO, například podle Davida Štolpy by byl růst neodůvodněný a nepřiměřený. „Není správné přenášet další břemeno na občany,“ uvedl. Naopak podle Miroslava Zborovského (KDU-ČSL) je nynější limit 1200 korun pro obce v současnosti hraniční. Jana Krutáková (STAN) řekla, že existují obce, které svoz a likvidaci komunálního odpadu doplácejí, jde podle ní i o miliony korun ročně.

Zvýšení horní hranice sazby by neznamenalo automaticky růst poplatku. Částky stanoví ve vyhláškách obecní zastupitelstva. „Jde o zvýšení limitu. Je na obci, jak jej využije,“ upozorňoval Ivan Adamec (ODS).

Ministerstvo financí se k poslanecké úpravě postavilo neutrálně. Z loňského průzkumu ministerstva mezi vybranými obcemi vyplynulo, že žádná z nich nestanovila poplatek v nynější maximální výši. Průměrná výše ročního poplatku činila v těchto vybraných obcích 648 korun a v případě objemové sazby to bylo 0,61 koruny za litr.

Na plně hrazenou lázeňskou péči se nyní na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí jen léčení, a péče plně placené klientem poplatek z pobytu ze zákona nevztahuje. Novela tento rozdíl odstraňuje. Obec by ale mohla pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí ve vyhlášce od poplatku osvobodit, stojí v důvodové zprávě.

U vyměřování místních poplatků zavede vládní novela v některých případech zjednodušené postupy, které odrážejí nynější praxi. Lidé také budou moci požádat obecní úřad v určitých případech o vyměření poplatku rozhodnutím. Předloha má spíše procesní charakter, změny by měly vést ke snížení administrativní náročnosti správy poplatků. Místní poplatky patří k příjmům obcí. Vedle komunálního odpadu se hradí například za psy a za zábor veřejného prostranství.

Novela dále výslovně zakotví možnost doměření místního poplatku. Půjde o případy, kdy úřad dodatečně zjistí, že poplatek neurčil rozhodnutím ve správné výši. Upravuje také přihlašování poplatků do insolvenčních řízení, aby úřad mohl uplatnit svou pohledávku včas.

Poslankyně STAN Eliška Olšáková neuspěla ve sněmovně s úpravou, podle níž by obce mohly vybírat poplatek za zhodnocení pozemku výstavbou vodovodu nebo kanalizace nejen od vlastníků stavebních pozemků, ale také pozemků zastavitelných podle územního plánu. Poslanci zamítli také pět pozměňovacích návrhů Zuzany Ožanové (ANO). Poslankyně chtěla třeba upřesnit, odkdy mají starší lidé nárok na nižší poplatek za psa. Podle dalšího z návrhů by obce nemusely hradit místní poplatky samy sobě. Poplatkovou povinnost by v takových případech neměly ani obecní příspěvkové organizace. Dvojice úprav Ožanové se týkala přechodu povinnosti hradit poplatek za odpad z nemovité věci z nezletilých dětí na jejich rodiče.