Pekarová Adamová vyjádřila naději, že po Finsku rozšíří řady NATO také Švédsko, jehož vstup zatím neschválilo Turecko ani Maďarsko. Dveře by podle ní ale měly zůstat otevřené i ostatním, konkrétně hovořila o Ukrajině.

„Jejich přínos pro naši bezpečnost by již byl sám o sobě dostatečným důvodem k tomu, abychom jim nabídli členství v NATO. Ale jsou i jiné důvody. Pokud necháme Ukrajinu stát za dveřmi aliance, vytvoříme šedou zónu, prostor, na který bude Rusko brzy chtít znovu zaútočit,“ pronesla Pekarová Adamová. Ukrajina by podle ní měla získat jasnou perspektivu pro své členství v bloku. Odmítla zároveň, že by její členství znamenalo eskalaci vůči Rusku.

Pokud existuje národ, který vstoupí do dějin proto, že změnil bezpečnostní realitu k lepšímu, jsou to Ukrajinci. Otázka jejich přijetí do NATO nemá být o tom zda, ale kdy. A my jim musíme dát tu perspektivu.

Z mého projevu na schůzce předsedů a předsedkyň parlamentů zemí NATO pic.twitter.com/W9bdt7OOoU

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) June 2, 2023

„Přiznejme si, že formální politické vztahy mezi NATO a Ruskem již neexistují,“ prohlásila Pekarová Adamová, podle níž musí být zrušen Zakládající akt NATO - Rusko, jenž upravuje vzájemné vztahy a bezpečnost mezi aliancí a Ruskou federací. „Musíme se zdržet návratu k běžným vztahům, protože ruská hrozba v blízké budoucnosti stěží úplně zmizí,“ dodala.

Vůči Rusku se vymezil i předseda Senátu Miloš Vystrčil, podle něhož Moskva neohrožuje jen Ukrajinu, ale i další země jako Moldavsko, Gruzii či Bosnu a Hercegovinu. „Ukrajina se brání i za nás za všechny, za naše hodnoty, naši bezpečnost, naše pravidla a naši svobodu. Podporovat Ukrajinu je nutné tak dlouho, dokud to bude potřebovat,“ uvedl předseda Senátu podle tiskové zprávy.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni 24. února, od té doby se invazní síly, které narazily na houževnatý ukrajinský odpor, stáhly z řady regionů a v posledních měsících se hovoří o chystané ukrajinské protiofenzívě s cílem dobýt zpět Ruskem okupované oblasti na jihu a východě země. Západ Kyjev podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k NATO se bude jednat na červencovém aliančním summitu právě ve Vilniusu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že s členstvím Ukrajiny členské státy souhlasí a Kyjev podporují v obraně proti ruské agresi. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale zároveň zdůraznila, že do NATO nemůže vstoupit země, která je ve válce. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa by se na summitu nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO.

Pekarová Adamová dnes v projevu rovněž uvedla, že NATO reaguje na nové hrozby a chystá se provést nejradikálnější změnu ve své politice odstrašení a obrany od počátku 90. let minulého století. Zmínila mimo jiné posílení vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, přípravy nových operačních plánů anebo zvyšování výdajů na obranu jednotlivých států. „Uvedu čerstvý příklad z České republiky, kde se nyní projednává návrh zákona o financování obrany České republiky. Pokud bude tato legislativa schválena, což se zdá být velmi pravděpodobné, učiní ze dvou procent HDP na obranu povinné minimum,“ sdělila.

Podle Kremlu Evropa zná rizika vstupu Ukrajiny do NATO, tón ale udávají USA

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova si je mnoho evropských zemí si je vědomo problémů, který by vznikly v případě vstupu Ukrajiny do NATO, ale tón v alianci udávají Spojené státy.

To, že by Ukrajina chtěla vstoupit do NATO, podle Peskova dokládá její neochotu řešit problémy u jednacího stolu. Členství Kyjeva v alianci by způsobilo problémy na mnoho dalších let, uvedl mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Varoval, že Rusko bude chránit svoji bezpečnost a zájmy.

Když Ruská federace loni v únoru Ukrajinu napadla, zdůvodňoval Putin agresi snahou o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země. Moskva ale také opakovaně hovoří o svém zájmu zastavit rozšiřování aliance k ruským hranicím. Letos na jaře se však novým členem NATO stal ruský soused Finsko. Země o vstup, a tedy silnější záruky bezpečnosti požádala právě pod dojmem ruského útoku na Ukrajinu.

Putinův mluvčí dnes také řekl, že Rusko si všímá přibývajících diskuzí o míru na Ukrajině, ale neukazuje se při nich prý „politická vůle“ brát v potaz také zájmy Moskvy. Kyjev si jako zásadní podmínku pro jednání klade odchod ruských vojsk z celého mezinárodně uznaného ukrajinského území a západní země uvádějí, že je na bránících se Ukrajincích, aby určili, kdy a za jaké situace hodlají zahájit případné rozhovory.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že se něm Kyjevu musí dostat jasných a silných bezpečnostních záruk. Na tom, že se Ukrajina jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je válce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na tiskové konferenci v Kyjevě po setkání se svým estonským protějškem Alarem Karisem uvedl, že Ukrajina chápe, že se nestane členem NATO, dokud válka s Ruskem neskončí. Členství v alianci je ale podle něj pro Kyjev tou nejlepší bezpečnostní zárukou.