Rána po tragédii ve Smolensku se Polákům stále nezahojila
10. 4. 2015 – 10:00 | Zpravodajství | pal
Přesně před pěti lety havaroval u ruského Smolenska polský vládní letoun, na jehož palubě zahynulo všech 96 pasažérů včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a celého nejvyššího vedení polské armády. Třetina Poláků je dodnes přesvědčená, že to byl atentát.
Polský prezident zemřel po cestě do Katyně, kde chtěl uctít oběti polských vojáků. Původně s ním měl letět i jeho bratr Jaroslaw Kaczyńsky, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu jejich matky, let nakonec zrušil. Mezi pasažéry měl být i redaktor české televize Miroslav Karas, který se ale nakonec rozhodl pro dřívější let.
Letoun s prezidentem a vysokými polskými představiteli vzlétl s 27minutovým zpožděním. Dispečeři cílového smolenského letiště upozornili posádku na to, že nad areálem, houstne mlha. Poláci ale ruské dispečery viní, že nebyli dostatečně přesvědčiví, a pilotům přistání nerozmluvili.
Rusové jim přitom doporučovali, aby přistáli buď v Minsku, nebo až v Moskvě. Jenže prezident by tak nestihl včas zahájení pietního ceremoniálu.
Stroj se při jednom z pokusů o přistání vybočil ze směru osy dráhy a převrátil se na záda. Letadlo skončilo asi 150 metrů od přistávací dráhy. Při dopadu byly odlomeny některé části stroje. Trosky vládního speciálu byly rozptýleny na ploše několika set metrů.
Poláci verzi s nehodou nevěří
Přesné příčiny nehody vyšetřoval Mezinárodní letecký výbor (MAK) ve spolupráci s polskými vyšetřovacími orgány. V lednu 2011 MAK uzavřel vyšetřování s tím, že za havárii nese vinu posádka vládního speciálu, která nerespektovala hlášení o špatném počasí a nevhodných přistávacích podmínkách.
Posádka podle vyšetřovatelů nebyla dobře vycvičená, pilot neměl výcvik pro přistávání ve špatných povětrnostních podmínkách. Polská strana ale závěrečnou zprávu vyšetřovatelů odmítla. Polákům především vadilo to, že se ve zprávě nehovoří o ruském podílu na havárii a podílu viny dispečerů.
Havárie letounu se pro Poláky stala jednou z nejhorších tragédii za posledních několik desetiletí a dodnes je to rána, která se stále ještě nezahojila. Až třetina Poláků je přitom přesvědčená, že nešlo o nehodu, ale atentát. A většina lidí není s vyšetřováním havárie spokojená.
Variantu atentátu ve své nové knize Tajná akta S připustil německý spisovatel a novinář Jürgen Roth. Tvrdí, že atentát na letadlo s polským prezidentem na palubě si u ruských tajných služeb objednal vysoce postavený polský politik. Údaje z černých skříněk ale takovou možnost vylučují.